Životopis
William Shakespeare (pokřtěn 26. dubna 1564 – 23. dubna 1616) byl významný anglický básník a dramatik, klíčová postava moderního evropského dramatu. Obvykle je považován za anglického národního básníka. Dochovalo se 39 jeho divadelních her, 154 sonetů, dvě dlouhé epické básně a několik dalších děl. Jeho hry byly přeloženy do každého významnějšího jazyka. Kromě psaní her se věnoval i herectví. Shakespeare se narodil a vyrůstal ve Stratfordu nad Avonou. V 18 letech se oženil s Anne Hathawayovou. Narodily se jim 3 děti: Susanna a dvojčata Hamnet a Judith. Později se přestěhoval do Londýna a začal svou divadelní kariéru. Na konci života se vrátil zpět do Stratfordu, kde také zemřel. O jeho soukromém životě se dochovalo málo informací a bylo vyřčeno mnoho spekulací o jeho sexualitě, náboženství, či skutečném autorství jeho her. Většinu svých her napsal v letech 1590–1613. Ze začátku psal hlavně komedie a historické hry, žánry, které vyzdvihl na vrchol tehdejšího umění. Od roku 1608 psal převážně tragédie, včetně jeho slavných her jako jsou Hamlet, Král Lear a Macbeth. Roku 1623 vydali dva jeho divadelní spolupracovníci První Folio, kolekci všech jeho her. Shakespeare byl za svého života významný básník a dramatik, byl tehdy údajně známý dokonce i na našem území[1] (jiné zdroje[2] uvádějí, že k prvnímu českému překladu (adaptaci) Shakespearova díla došlo až v roce 1786 zásluhou Karla Ignáce Tháma). Světovou slávu získala jeho díla až v 18. století zásluhou francouzských a německých překladů. I v dnešní době jsou jeho hry velmi oblíbené a jsou stále hrány po celém světě.
William Shakespeare byl synem Johna Shakespeara, úspěšného rukavičkáře a později i radního, pocházejícího ze Snitterfieldu, a Mary Ardenové, dcery bohatého velkostatkáře.[3] Ve Stratfordu bydlela rodina v Henley Street. Shakespeare se narodil ve Stratfordu nad Avonou (anglicky Stratford-upon-Avon) a byl pokřtěn 26. dubna 1564. Za jeho datum narození je většinou považován 23. duben, den Svatého Jiří. Toto datum zřejmě není pravdivé, bývá připisováno vědci z 18. století, který pravděpodobně udělal chybu. Shakespeare 23. dubna roku 1616 zemřel. Narodil se jako třetí dítě z osmi a byl nejstarší syn, který přežil do dospělosti.
Přestože se z tohoto období nedochovaly žádné záznamy, většina životopisců se shoduje, že Shakespeare vystudoval ve svém rodném městě gymnázium (King Edward VI Grammar School) založené roku 1553.[4] Za vlády královny Alžběty I. měla gymnázia různou kvalitu, ale osnovy v celé Anglii určoval zákon a školy měly poskytovat intenzivní výuku latiny a klasického umění. V 18 letech se Shakespeare oženil s 26letou Anne Hathawayovou. Povolení k sňatku vydal církevní soud diecéze ve Worcesteru 27. listopadu 1582. Obřad byl pravděpodobně připraven ve spěchu, protože Worcesterský kancléř povolil, aby se ohlášky četly pouze jednou namísto třikrát, jak bylo zvykem. Důvodem mohlo být těhotenství Anne. Šest měsíců po svatbě se narodila dcera Susanna. Byla pokřtěna 26. května 1583. Dvojčata, syn Hamnet a dcera Judith, se narodila téměř dva roky po svatbě, pokřtěna byla 2. února 1585. Hamnet zemřel z neznámých příčin ve věku jedenácti let, což jistě poznamenalo Shakespearovu tvorbu. Pohřben byl 11. srpna 1596.
Po narození dvojčat následuje období, ze kterého o Shakespearovi máme velmi málo informací. Vědci toto období mezi roky 1585 a 1592 označují jako Shakespearova "ztracená léta". Životopisci se snaží vysvětlit toto období mnoha spornými příběhy. Nicholas Rowe, první životopisec zabývající se Shakespearem, popsal Stratfordskou pověst, podle které Shakespeare uprchl ze Stratfordu do Londýna, aby se vyhnul stíhání kvůli pytláctví. Podle jiného příběhu z 18. století začal Shakespeare svou divadelní kariéru hlídáním koní návštěvníků londýnského divadla. John Aubrey tvrdil, že Shakespeare byl učitelem na venkově. Několik vědců ve 20. století přišlo s teorií, že Shakespeare mohl být zaměstnán jako učitel Alexandrem Hoghtonem z Lancashire, katolickým statkářem, který jmenoval jistého "Williama Shakeshafte" ve své závěti. Kromě pověstí shromážděných po jeho smrti není žádný důkaz, který by podkládal tyto příběhy.
Neví se, kdy přesně Shakespeare začal psát, ale dobové odkazy a záznamy vystoupení ukazují, že několik jeho her bylo na londýnské scéně od roku 1592. V tisku byl kritizován dramatikem Robertem Greenem:
…there is an upstart Crow, beautified with our feathers, that with his Tiger's heart wrapped in a Player's hide, supposes he is as well able to bombast out a blank verse as the best of you: and being an absolute Johannes factotum, is in his own conceit the only Shake-scene in a country.
Vědci se liší názorem, jaký byl přesný smysl znění jeho slov, ale většina se shoduje, že Greene vyčítal Shakespearovi snahu dosáhnout stejné úrovně jako spisovatelé s univerzitním vzděláním, kterými byli například Christopher Marlowe, Thomas Nashe a sám Greene. Fráze zapsaná kurzívou paroduje řádek "Oh, tiger's heart wrapped in a woman's hide" ze Shakespearovy hry Jindřich VI., třetí část. Ta, společně se slovní hříčkou "Shake-scene" dokazuje, že Shakespeare byl cílem Greenových narážek.
Greenův útok je první zmínkou o Shakespearově divadelní kariéře. Životopisci se shodují, že jeho kariéra mohla začít kdykoliv od poloviny osmdesátých let 16. století do Greenovy zmínky. V letech 1593 až 1594 byla londýnská divadla zavřená kvůli epidemii moru, Shakespeare psal poezii pod ochranou hraběte Southamptonského. Po této epidemii se stal členem nové divadelní skupiny Služebníci lorda komořího (Lord Chamberlain's Men), kde působil jako herec a dramatik. Brzy se stali přední dramatickou skupinou Londýna. Po smrti královny Alžběty I. roku 1603 skupina získala královské privilegium od nového krále, Jakuba I., a název skupiny byl změněn na Královskou společnost (King's Men).[5]
V roce 1599 se společnost Lord Chamberlain's Men přemístila do divadla Globe a Shakespeare se stal vlastníkem jedné jeho desetiny.[6] Díky tomu byl výrazně lépe zajištěn — předtím dostával za hru asi 6 liber. Když roku 1613 Divadlo Globe vyhořelo, přesunula se společnost do divadla Blackfriars. Podle Shakespearových nákupů a investic můžeme usoudit, že se z něj stal bohatý muž. V roce 1597 koupil druhý největší dům ve Stratfordu, tzv. New Place. Pro Shakespeara však končí dramatická tvorba a zanedlouho se vrací za manželkou a dcerami do svého rodiště, kde zůstane až do smrti.
Některé Shakespearovy hry byly roku 1594 vydány v knižních edicích. Po roce 1598 jeho jméno získalo renomé a začalo se objevovat na titulních stranách. Roku 1616 byl jmenován na vydání prací Bena Jonsona v seznamu účinkujících za hry Every Man in His Humour a Sejanus, His Fall. Absence jeho jména v seznamu účinkujících z roku 1605 za Jonsonovu hru Volpone je podle některých vědců znakem, že jeho herecká kariéra se blížila ke konci. I když První Folio z roku 1623 jmenuje Shakespeara jako jednoho z hlavních herců, některé z her byly poprvé zahrány až po hře Volpone. Nemůžeme tedy přesně určit, které role hrál. V roce 1610 John Davies z Herefordu napsal, že "dobrý Will" hrál "královské" role. Roku 1709, Rowe zapsal, že Shakespeare hrál ducha hamletova otce. Podle pozdějšího názoru hrál také Adama ve hře Jak se vám líbí, ačkoli vědci pochybují o správnosti zdrojů informací.
Shakespeare během své kariéry pobýval v Londýně a ve Stratfordu. Roku 1596, tedy rok před tím, než koupil New Place, nový domov pro jeho rodinu ve Stratfordu, žil Shakespeare na farnosti Svaté Heleny na ulici Bishopsgate, severně od Temže. Roku 1599 se přestěhoval na druhý břeh řeky do Southwarku. Byl to rok, ve kterém skupina postavila divadlo Globe. Roku 1604 se přestěhoval na zpět na severní břeh řeky. Tam si pronajal byt od francouzského hugenota Christophera Mountjoye, výrobce dámských paruk a jiných pokrývek hlavy.
Po letech 1606-1607 psal Shakespeare méně her a žádná hra napsaná po roce 1613 mu není připisována. Poslední tři hry nenapsal sám. Spolupracoval pravděpodobně s Johnem Fletcherem.
Rowe byl první životopisec, který uvedl, že Shakespeare pár let před svou smrtí odešel do Stratfordu[7]. Nicméně Shakespeare i nadále navštěvoval Londýn. V dubnu 1613 koupil strážní domek v Blackfriarském převorství a v listopadu 1614 byl pár týdnů v Londýně se svým zetěm, Johnem Hallem.
Shakespeare zemřel 23. dubna 1616. Jeho dcera Susanna se v roce 1607 vdala za lékaře Johna Halla a Judith se dva měsíce před Shakespearovou smrtí provdala za Thomase Quineyho, obchodníka s vínem.
Ve své poslední vůli zanechal své starší dceři Susanně velké množství majetku. Podmínkou bylo, aby jej předala nedotčený svému prvnímu synovi. Quineyovi měli tři děti, ale všechny zemřely bez potomků. Hallovi měli jedno dítě, Alžbětu, která se dvakrát vdala, ale zemřela bezdětná v roce 1670. Tím zanikl Shakespearův rod. Jeho závěť skoro nezmiňuje jeho ženu Anne, která pravděpodobně měla automaticky právo na třetinu majetku.
Shakespeare byl pohřben před oltářem v kostele "Holy Trinity Church" dva dny po smrti. Před rokem 1623 byl vyroben památník, Shakespeare na něm byl vyobrazen v gestu psaní. Plaketa na něm jej srovnává s Nestorem, Sokratem a Vergiliem. Shakespearovi je věnováno mnoho památníků po celém světě.
Shakespearova existence byla v minulosti zpochybňována a bylo vysloveno mnoho domněnek (zčásti velmi bizarních) o jeho skutečné identitě (vyskytují se např. hypotézy, že se jednalo o pseudonym Francise Bacona). Většinou odborníků jsou tyto domněnky odmítány jako nesmyslné.
Na základě některých zmínek v jeho hrách a také Sonetů, které z větší části popisují spíše milostný než přátelský vztah dvou nepojmenovaných mužů, se spekuluje také o Shakespearově homosexualitě, resp. bisexualitě (velká část Sonetů líčí také básníkův vztah k nejmenované ženě, navíc Shakespeare prokazatelně byl ženatý a měl děti). Tato spekulace nebyla definitivně potvrzena ani vyvrácena, odpůrci této spekulace mimo jiné argumentují tím, že psát o příteli v termínech milostné poezie patřilo k dobové literární konvenci.
Je plně renesančním autorem a jeho dílo je zcela světské. Ženy vynikají čestností a hrdostí. Pro jeho dramata je typický tzv. blankvers — nerýmovaný verš, sestávající z pěti jambických stop. Sonety psával formou anglického sonetu, tj. podle rýmového schématu ababcdcdefefgg či abbacddceffegg apod. Přelomový byl nejenom jeho styl psaní, ale hlavně to, že postavy již nejsou tak středověké, jako byly u jeho současníků. Shakespeare je typickým autorem pro nastávající období renesance. Proto jsou třeba ženy v Shakespearových dílech více emancipované a oproti ženám ve středověké literatuře si dovolí odporovat muži a mít vlastní názor. Toto bylo ve své době přelomové a autor musel mít odvahu a nebát se porušení konvencí.
Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/William_Shakespeare
Anglická
