Harlan Ellison

Životopis

Harlan Ellison představuje žánr sám o sobě. Jako jeden z nejkontrover znějších a nejprovokativ nějších spisovatelů science fiction druhé poloviny dvacátého století se proslavil vášnivými, upřímnými povídkami mísícími v nenapodobitelně osobním rozsahu humor, hrůzu, dojemnost a vztek. Ačkoli jeho tvorbu přijala za svou obec příznivců science fiction, jen její velmi malá část vyhovuje sci-fi konvencím. Ellison byl vyzrálým spisovatelem z povolání, který už deset let chrlil velké množství zručných komerčních povídek v široké škále žánrů – science fiction, fantasy, krimi, detektivky pro mládež -, když začal vydávat spekulativní příběhy nabourávající tabu a rozvracející převažující konvence v science fiction. Povídka ‚Repent, Harlequin!‘ Said the Ticktock Man [č. ‚Kaj se, Harlekýne,‘ řekl Tikytak-Nejmenší vesmír/Polaris 1992 a Hugo Story 1962–1967/WS 1995, ‚Čiň pokání, Harlekýne,‘ řekl Tiktátor-Hvězdy jako bozi/AFSF 1993] je kafkovským podobenstvím o nebezpečích individuality v konformistické společnosti. Povídka I Have No Mouth and I Must Scream [č. Nemám ústa a musím křičet-Hugo Story 1968–1969/Virgo 1996] je prorockým příběhem o zvratu v budoucnosti, v níž se počítače stanou pány lidí. Povídka A Boy and His Dog [Chlapec a jeho pes] se nekompromisním vylíčením etiky přežití stala jedním z nejznámějších literárních ztvárnění postapokalyptické budoucnosti. Ellisonovo dílo rezonovalo s tvorbou autorů Nové vlny ve science fiction, kteří se pokoušeli strhnout zdi dělící science fiction od literárního hlavního proudu. Jeho povídky byly často stylisticky experimentální, hluboce humanistické a okořeněné sociálním cítěním, což z nich učinilo důležité dokumenty své doby, aniž se zmenšila jejich síla obstát ve zkoušce času. Řada povídek z těchto let byla shrnuta ve sbírkách Ellison in Wonderland [Ellison v říši divů], Paingod and Other Delusions [Bůh bolesti a další přeludy], / Have No Mouth and I Must Scream [Nemám ústa a musím křičet], The Beast That Shouted Love at the Heart of the World [Bestie, která křičela lásku v srdci světa] a Alone Against Tomorrow [Sám proti zítřku]. Deathbird Stories [Příběhy smrtiptáka], které z těchto sbírek významně čerpaly, jsou Ellisonovým definitivním povídkovým dílem, směsicí humorných a temných fantaskních příběhů, cynických cestovních historek, sci-fi alegorií a surrealistických podobenství předkládaných jako dovolávání se bohů, kteří definují současnou kulturu. Ellisonova pověst odpadlíka dodala nový rozměr jeho editorské práci na několika cenami ověnčených antologiích Dangerous Visions [Nebezpečné vize] a Again, Dangerous Visions [Nebezpečné vize znovu], které sestavil z povídek kolegů spisovatelů, jež ostatní vydavatelé odmítli jako příliš kontroverzní. Část z jeho nejdůležitějších povídek z osmdesátých a devadesátých let je shromážděna ve sbírkách Strange Wine [Zvláštní víno], Shatterday (Den zkázy], Angry Candy [Naštvaný bonbon] a Slippage. Několikrát získal Huga, Nebulu, Světovou cenu fantasy a Cenu Brama Stokera. Pro televizi se scénáristicky podílel na seriálech Krajní meze, Star Trek a na nové řadě Brány soumraku. Sbírky The Glass Teat [Skleněný cecík], The Other Glass Teat [Další skleněný cecík], An Edge in My Voice ([Břitkost v mém hlase] a Harlan Ellison's Watching [Harlan Ellison se dívá] obsahují eseje a komentáře o filmu, televizi a moderní společnosti.

Zdroj:legie.info