Kája Saudek

Životopis

S americkými komiksy se seznámil už v dětství. V padesátých letech nemohl z politických důvodů studovat, stal se tedy technickým kresličem a kulisákem ve filmových studiích na Barrandově. V roce 1966 použil jeho kresby Miloš Macourek ve filmu Kdo chce zabít Jessii. Tím se dostal do širšího povědomí a jeho kresby začaly být publikovány šířeji. Patrně největším projektem měl být komiks podle scénáře Miroslav Macourka Muriel a andělé. V roce 1969 z něj však vyšla časopisecky jen ukázka několika stran, kniha samotná už vyjít nemohla (nakonec byla vydána v roce 1991). Zajímavostí je, že si jako předobraz ústředních postav vybral skutečné osoby – pro generál-seržanta Xerona (toliko hlavní zápornou postavu) svého bratra Jana, s nímž měl v tu dobu rozepře, a pro Muriel herečku Olgu Schoberovou – tehdejší československý sexsymbol. K tomuto komiksu stejná dvojice autorů vytvořila i druhý díl (Muriel a oranžová smrt), který vyšel až v roce 2009 (mimo jiné i pro podobnost příběhu s invazí v roce 1968; část originálních kreseb se ztratila v tiskárně). V roce 1971 spolupracoval ještě na filmu Čtyři vraždy stačí, drahoušku.

Počátkem 70. let se několik let živil kreslením seriálů pro časopis Mladý svět. Dva roky vycházel seriál Lips Tulian podle dobrodružných románů 19. století (byl ukončen na zásah cenzury), další dva roky seriál kreslený na libreta oper (v seriálu byli karikováni zpěváci populární hudby, někteří – zvláště Karel Gott – proti tomu protestovali). Poté byly komiksy v Mladém světě zrušeny. V letech 1976-1978 maloval Saudek pro pionýrský magazín Stezka ještě komiks na motivy seriálu Třicet případů majora Zemana – všech pět nakreslených dílů spolu s novým (Poslední případ majora Zemana, napsal Jan Reinisch podle novely Jiřího Procházky Zločin na zámku) vyšlo v roce 1999 pod názvem Major Zeman a jeho 6 případů.

V roce 1979 navázal spolupráci s Českou speleologickou společností, která mu umožnila vydávat komiksy v nákladech několika tisíc výtisků jako materiál pro svou vnitřní potřebu (tzv. zájmový tisk). V následujícím desetiletí tak vyšly příběhy podle scénářů řady známých spisovatelů a scenáristů.

V osmdesátých letech také spolu s Vladimírem Železným a Jiřím Grygarem spolupracoval na seriálu Slovenské televize Okna vesmíru dokořán.

Na počátku devadesátých let byla prakticky všechna jeho díla znovu vydána. On sám ilustroval titulní stránky komiksových magazínů Kometa a znovuvydaných sešitů příběhů Boba Hurikána.

V posledních letech maloval pro časopis NeI Report.

Stal se vzorem i pro další kreslíře. Patrně nejvýznamnějším z nich jsou Štěpán Mareš a Miroslav Schoenberg.

Od nehody v dubnu 2006, kdy mu v krku zaskočilo sousto, leží v kómatu v Motolské nemocnici.

Zdroj:Wikipedia