Arkadij Timofejevič Averčenko

Životopis

Arkadij Timofejevič Averčenko (rusky Аркадий Тимофеевич Аверченко, 27. březen greg. / 15. březen jul.[1] 1881, Sevastopol - 12. březen 1925, Praha) byl ruský spisovatel, humorista, satirik, dramatik a divadelní kritik.

Narodil se v kupecké rodině. Nedokončil gymnázium a od patnácti let pracoval jako písař a úředník. V roce 1897 odjíždí pracovat do Donbasu a asi v roce 1900 do Charkova. Zde otiskl 31. října 1903 v novinách Jižní kraj (Южный край) svou první povídku Jak jsem pojistil život (Как мне пришлось застраховать жизнь). V letech 1906-1907 přispíval do místních humoristických časopisů Štyk (Штык), Meč (Меч). V roce 1908 odjíždí do Petrohradu, kde se stal sekretářem časopisu Strekoza (Стрекоза), který byl později přejmenován na Satirikon (Сатирикон) 1908-1913 a Nový Satirikon (Новый Сатирикон) 1913-1918. Od roku 1913 byl pak jeho redaktorem.

V letech 1910-1912 cestoval po Evropě s malíři Aleksejem Aleksandrovičem Radakovem a Nikolajem Vladimirovičem Remizovem. Z této cesty napsal knihu Výprava do západní Evropy satirikonovců: Južakina, Sanderse, Mifasova a Krysakova.

Říjnovou revoluci nepřijal. V srpnu 1918 zastavili bolševici vydávání časopisu Nový Satirikon. Na podzim 1918 uprchl Averčenko na jih do Sevastopolu, kde se angažoval v novinách Приазовский край, Юг a Юг России proti bolševikům. 15. listopadu 1920 byl Sevastopol dobyt Rudou armádou. Averčenko odjel jednou z posledních lodí do Konstantinopole.

V červnu 1922 přijel do Prahy, kde zůstal až do své smrti.
Averčenkův náhrobek na Olšanských hřbitovech v Praze

V létě roku 1924 absolvoval oční operaci, po které mu lékaři zakázali pracovat. Začátkem roku 1925 byl hospitalizován se srdeční chorobou, které v březnu 1925 podlehl.

Averčenkovu knihu Tucet nožů do zad revoluce četl Vladimir Iljič Lenin a spisovatele nazval „zuřivým psem, uboze vyjícím do plamenů Revoluce...“