Cyril Valšík

Životopis

Mgr.et MgA. Cyril Valšík je televizní a rozhlasový dramatik, scénárista a režisér.

1957 maturita JSŠ Bratislava

1966 absolvent Pedagogické fakulty Univerzity J.A.Komenského v Bratislavě

1977 absolvent Fakulty filmové a televizní Akademie muzických umění v Praze

Bylo mu teprve deset let, když uveřejnil svou první zprávičku v jihomoravském krajském deníku o tom, jak ho vzal tatínek podívat se na archeologické vykopávky. V patnácti uveřejňoval pohádky, v šestnácti básničky – a nebylo mu ještě ani dvacet a ním psané články, glosy, riporty a reportáže ochotně publikovala i respektovaná celostátní periodika. Jeho autorský talent byl nezpochybnitelný a šíře zájmu výjimečná. Měl štěstí na své novinářské učitele, kterými byla tehdejší novinářská esa – Bohuslav Chňoupek, Zora Dagmar Kločková, Arnošt Lustig. Neodpouštěli mu žádné chyby – a on se od nich rád a rychle učil. A netajil se svou ctižádostivostí. Neústupnost, absence taktického jednání a úspěchy mu přinesly řadu komplikací a zklamání. Na druhou stranu jeho mimořádná pracovitost a nasazení, ochota brát na sebe náročné úlohy a připravenost nést za ně zodpovědnost mu získávaly obdiv a sympatie. V roce 1967 se stal redaktorem a o rok později šéfredaktorem časopisu Slovenské kúpele. Dokázal mu dát zcela novou obsahovou a výtvarnou úroveň; z „lázeňského plátku“ vytvořil ve slovenštině, angličtině a němčině vycházející reprezentační dvouměsíčník, který byl žádaným artiklem mezi krajany v Kanadě a v USA, ale i v Kuvajtu a v Austrálii.

se svým otcem (je synem antropologa prof. MUDr.et RNDr. Jindřicha A. Valšíka, DrSc) napsal knížku pro děti Farebná detektívka, Bratislava, Mladé letá 1966; pro to samé vydavatelství napsal Rozprávky pre hrocha (1985), které byly přeloženy do češtiny (Pohádky pro hrocha, Praha Albatros, 1987). V roce 1989 byla v Bratislavě znovu vydána jeho knižní prvotina.

OD ROKU 1968 se začal uplatňovat jako autor a režisér Experimentální redakce Čs. rozhlasu v Bratislavě dramatizacemi a režiemi próz Gorkého, Weskera, Sartra, Andrzejewského, Jašíka, Švantnera, Mináče, Chrobáka, Brixiho a dalších. Byl režisérem celé řady původních slovenských rozhlasových her (např. Milana Šimečky Blížence I. až VII., Keď nemí prehovorili (l969 až 1970) a Zory Dagmar Kločkové Pokĺznutia na živote I. až IV. (1969). Mimořádně populárním a kritikou oceňovaným se na programu Československo stal jeho publicistický pořad, ve kterém s „lidmi z ulice“ hovořil česky i slovensky o jejich bolestivých emocionálních traumatech Dialogy Cyrila Valšíka – Rozhovory s lidmi neznámými, neslavnými, nepopulárními. Pro rozhlas napsal řadu původních her např. Schránka skrýva nebezpečie (1982), Žiť svoj život (1987) a pohádek např. Kto chce získať princeznú (1984).

Ještě jako student napsal svou první televizní hru Tajomstvo železnej debny (1963, režie Pavol Haspra) a krátce nato další původní televizní hru Syn, kterou později (1976) zrežíroval.

V Československé televizi Bratislava (od roku 1970) se prosadil jako režisér a velmi často i scénárista několika desítek publicistických pořadů, především dokumentárních filmů. Za scénář a režii dokumentárního filmu Milióny na dosah (1971) získal 2. cenu v soutěži Čs. svazu novinářů, za scénář a režii dokumentárního filmu Mŕtvi žalujú (1972) Velký čestný diplom Mezinárodní poroty v soutěži Mír Vietnamu, Berlín 1972. Jeho scénář a režie dokumentárního filmu Niet cudzích detí (1976) byly odměněny 2. cenou v VII. ročníku celostátní soutěže Jožky Jabůrkové a za režii dokumentárního filmu Diagnózy svedomia (námět a scénář Vladimír Železný) získal na XXII. Mezinárodním festivalu krátkometrážních filmů Krakov 85 První Hlavní cenu - Stříbrného draka.

BYL AUTOREM i režisérem polohraných krátkometrážních televizních filmů, které byly motivovány skutečnými kriminálnímí případy. V cyklu V službách zákona Mrtvý v potoku, Predvianočné nešváry, Muži bez rovnošiat (1975 až 1976), v cyklu Bezpečnost zasahuje Nebezpečné vzduchovky, Ukradnuté pamiatky, Podvodníčka Ružička, Hra so smrťou, Neznámá žena (1976 – 1977), v cyklu Modrý maják Mladí kmíni, Tuzexová Anička (1977), v cyklu Pod lupou Znásilnenie, Tiene v internáte, Príma prázdniny (1984 – 1985). Filmy byly oceněny Medailí Za zásluhy MV SSR. Za tvorbu filmů z cyklu Pozor, horí! získal Záslužnou medaili FV SPO.

Jako režisér připravil desítky televizních Setkání s poesií, Chvilek a Pásem poesie. Autorsky vytvořil televizní novotvar - inscenovanou interpretaci prózy (dramaturg Olga Nagyová). Cyklus dostal pojmenování Moj autor a odezněly v něm krátké prózy Rudolfa

Jašíka Čas medených tvárí 1971 (účinkovala zasloužilá umělkyně Eva Kristínová), Dobroslava Chrobáka Chlapská reč 1971(Teodor Piovarči), Františka Švantnera Nočné stretnutie 1972 (Jozef Čierny), Vladimíra Mináča Kto kráča po ceste 1972 (zasloužilý umělec Elo Romančík), Boženy Slančíkovej-Timravy Ondro Karman 1973 (Emília Došeková).

REALIZOVAL umělecké dokumenty s tematikou slovenského folkloru: Na dve strany Malých Karpát (1977), Ve Vajnorech hrozny zrejú (1977),Prímite z radoscú (1977), F Sekuách okouo Vánoc (1977), Keby som ja mala ze zlata hrabličky (1978), Láče keren, Romale! (1979), Sa Pale tute Phirav - Všade pojdem za tebou (1981).

Režíroval hry autorů Ference Karinthyho Tesne pred záverečnou (1972), Libórie Markovovej Havária (1974), Ladislava Kuchtu Neobvyklá návšteva (1976), Miroslavy Mesiarovej Karabínka (1985), Antona Rýgla Sekera (1985), Nenada Brixiho Súťaž o milión (1985), Hildy Gábrišovej Smutné radosti 1986 (Cena diváka Slovenské televize) a televizní film Zuzany Križkovej Teraz sa už nehráme 1987 (Cena diváka Slovenské televize).

Nejvýznamnější v jeho tvorbě jsou jeho původní televizní hry, resp. dlouhometrážní filmy ve vlastní režii:

Posledný súd Michelangela Buonarrotiho (1980). Účinkovali zasloužilý umělec Štefan Kvietik, národní umělec Jozef Budský, zasloužilá umělkyně Eva Kristínová, zasloužilý umělec František Dibarbora, Jaroslav Rozsíval, Ján Greššo ml., Ján Veneni, Alfréd Swan, Andrej Hryc, Jozef Adamovič, Ivan Romančík a další. (Cena diváka Slovenské televize).

Desiaty chlap (1981). Účinkovali zasloužilý umělec Elo Romančík, národní umělec Ladislav Pešek, zasloužilá umělkyně Božidara Turzonovová, Ján Kroner, zasloužilý umělec František Dibarbora, Eva Rysová, zasloužilá umělkyně Marta Černická, Jaroslav Rozsíval, Jozef Vajda, Juraj Ďurdiak a další (2. cena za scénář v soutěži Svazu slovenských dramatických umělců, Cena kritiky za nejlepší dramatické dílo roku na obrazovce, Cena za scénář na Přehlídce původní slovenské televizní dramatické tvorby).

Pád hore (1982). Účinkovali Juraj Ďurdiak, zasloužilá umělkyně Eva Krížiková, zasloužilý umělec Elo Romančík, Eva Rysová, Táňa Kulíšková, Terezia Kronerová, Štefan Koška, Miroslav Noga, Ján Mistrík a další (Zlatá medaile za scénář a režii v soutěži SÚV SZM).

Neobyčajné všedné dni I. a II. díl (1986). Učinkovali Katarína Orbanová, Dobrota Nováková, Jozef Vajda, Helena Húsková, Jela Bučková, Monika Radványiová, zasloužilý umělec František Dibarbora, František Kovár, Eduard Vítek, Jaroslav Rozsíval, Alfréd Swan, Hana Gregorová, Dušan Vaňo a další (Medaile Za zásluhy Ústřední rady odborů).

Modrá zelená zóna televizní film (1986). Účinkovali Janík Coka, Jiří Wisiorek, Eduard Vítek, Jaromír Roštinský, Jiří Papež, Anna Šišková, Jana Hubínská, Roman Hájek, Steva Maršálek, Anna Starostová, Ľubomír Kompaník, Ivan Laca , Imrich Borároš a další. (První cena v soutěži o nejlepší dramatické dílo na obrazovce vypsané Čs. televizí na Slovensku, Hlavní cena v soutěži o Zlatý odznak Rady Vlády SSR pro životné prostředí).

Matej Bel z Očovej – Obrazy z jeho života I., II. a III. díl, na scénáři spolupracoval s Jánem Vopálenským a Vierou Bielikovou (1987). Účinkovali Pavel Višňovský, Táňa Kulíšková, František Kovár, Jozef Vajda, zasloužilý umělec Jiří Holý, zasloužilý umělec Igor Hrabinský, Michal Gulyáš, Eduard Vítek, Teodor Piovarči, zasloužilý umělec František Zvarík, zasloužilý umělec Emil Horváth, Ján Greššo, zasloužilý umělec Miloš Pietor, zasloužilý umělec Viliam Polonyi, Emília Došeková, Ľubo Roman, Ľudovít Ozábal, Terézia Kronerová, Alfréd Swan a další. (Hlavní cena v soutěži ČST v SSR o nejlepší televizní díla a výkony v roce 1987)


Posledné hry televizní film, spoluautor scénáře a autor námětu Vincent Rosinec (1989). Účinkovali Filip Blažek, Roman Začka, Marian Panáček, Ľubomír Turák, Zuzana Fialová, Barbara Bobulová, Jiří Hovorka, Ilona Gombos, Béla Várady, Vladimír Jedľovský, Milada Rajzlíková, zasloužilý umělec Juraj Sarvaš, zasloužilý umělec Miloš Pietor, Anton Korenči, Ján Kramár a další. (Zaň a za dosavadní autorskou a režijní tvorbu byl v roce 1989 jmenován Zasloužilým pracovníkem kultury SSR a zároveň vyznamenán Pamětní medailí ND v Praze)


V letech 1990 – 1995 se orientoval na reklamu. Byl zakladatelem a prezidentem Asociace reklamních agentur Slovenska. Následně vytvořil více než čtyřicet krátkometrážních filmů, především pro zámořské zahraniční společnosti. Od roku 1998 žije v Česku a věnuje se zejména komerční fotografii.