Adriana Šindelářová

Životopis

https://www.facebook.com/asindelarova/

Narodila jsem se 21. dubna 1994 v Kadani, když už byl měsíc vysoko na nebi. Mamku jsem prý trápila celý den, takže už tehdy se projevila jedna z mých vlastností – některé věci mi prostě hrozně dlouho trvají. Úspěšně to ale obhajuji argumentem, že si všechno potřebuji pořádně rozmyslet.

Dětství jsem strávila v horách, obklopená loukami a lesy, ve vesnici jménem Měděnec, jejíž jméno by se podle chodu počasí ovšem mělo změnit na Mlhovec. Byla jsem z těch posledních ročníků, které ještě jako děti nezažily permanentní připojení k internetu. Naše mobily, pokud jsme vůbec nějaké měly, byly tak velké, že dnešní důchodce by je považoval za dobrý vtip. Byla jsem dítě plné ideálů a snů o tom, že si jednoho dne splní velké cíle.

Když jsem byla v páté třídě, dostala jsem geniální nápad, že se přihlásím na gymnázium. A tak se stalo, že následující školní rok jsem už seděla v lavici kláštereckého gymnázia a hltala každé slovo vyučujících, abych si pořádně rozšířila obzory. Tou dobou se u mě začal kromě posedlosti historií Egypta projevovat také zájem o astronomii, meteorologii, geografii a environmentální vědy. Kromě toho jsem také začala kreslit (výraz čmárat by byl možná přesnější), příležitostně se mi povedlo vyfotit docela vkusnou fotografii a také jsem se pokoušela o první umělecké texty. Tou dobou jsem začala přispívat krátkými články na internetový magazín. Celkově pak studia na gymnáziu patří k obdobím, na které ráda vzpomínám. V roce 2013 jsem však své působení na škole úspěšně zakončila a přede mnou byla nová životní kapitola.

Roky, které následovaly po maturitě, zpětně hodnotím jako roky hledání. Byly to roky převážně životních neúspěchů a pádů. Teprve ve svých 20 letech jsem si začala uvědomovat skrze nepřízeň osudu, co od života vlastně očekávám. No… chvíli mi trvalo na to přijít. Ostatně to jsem tu už říkala – některé věci mi trvají dlouho. Svá studia na (první) vysoké škole jsem hodila do koše, neboť jsem cítila, že činím kroky do prázdna. Díky bohu ale na sebe nenechala moje cílevědomost dlouho čekat, a tak jsem se jednoho dne rozhodla, že už potřebuji konkrétní směr. O pár měsíců později, v roce 2016, jsem začala znovu studovat.

V současné době tedy studuji na Fakultě životního prostředí UJEP v Ústí nad Labem, pracuji na půdě Českého hydrometeorologického ústavu, plánuji vydání spousty knih a při tréninku lukostřelby se snažím nikoho nezranit. A také se sama sebe ptám, jak budou za pár let vypadat další řádky tohoto životopisu.

Zdroj:https://adrianasindelarova.cz/