František Hrubín

Životopis

František Hrubín (17. září 1910, Praha – 1. března 1971, České Budějovice) byl český spisovatel, básník (autor přírodní a milostné lyriky), později básník obav, dramatik, překladatel především z francouzštiny.

Narodil se v Praze, ale své mládí prožil v Lešanech v Posázaví. Vystudoval gymnázium v Praze (1932), poté se neúspěšně pokoušel vystudovat filozofii a pedagogiku na Karlově univerzitě. Od roku 1934 byl zaměstnán v Městské knihovně v Praze a později na ministerstvu informací. V roce 1946 se stal spisovatelem z povolání.
Roku 1939 se oženil, později měl dvě děti.
Výrazně se podílel na založení dětského časopisu Mateřídouška, v letech 1945–1950 ho redigoval.
Na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů (1956) spolu s Jaroslavem Seifertem odvážně kritizoval spojení literatury a politiky, zastali se zde nejen perzekvovaných, ale i zavřených spisovatelů. Toto vystoupení vedlo nejprve k zákazu literární činnosti, velice brzy mu bylo povoleno překládat a psát literaturu pro děti, jeho samostatná tvorba procházela různými obdobími zákazů a vydávání.


František Hrubín byl tvůrcem české milostné a přírodní lyriky, autorem veršů a pohádek pro děti, prozaikem, dramatikem i překladatelem. František Hrubín se narodil v rodině stavitele. Za 1. světové války žil s celou rodinou u dědečka v Pesanech v Posázaví, kde vychodil i obecnou školu. Vracel se sem pak celý život, posázavská krajina silně ovlivnila jeho dílo. V Praze poté vychodil gymnázium, ale následná právnická a filozofická studia na Karlově universitě Hrubín nedokončil a našel si zaměstnání knihovníka (od r. 1934), přičemž se věnoval především poezii. Po válce (r. 1946) se pak začal plně věnovat spisovatelské práci.
V roce 1939 se František Hrubín oženil a postupně se mu narodila dcera a syn, což ho mimo jiné inspirovalo k psaní veršů a próz pro děti. Z Hrubínovy iniciativy vznikl časopis pro nejmenší děti Mateřídouška a časopis o dětské literatuře Zlatý máj.
V padesátých letech Hrubín často pobýval v Chlumu u Třeboně. Jihočeská krajina se mu stala vedle Posázaví dalším zdrojem inspirace. František Hrubín zemřel v roce 1971 v Českých Budějovicích.
František Hrubín byl básnickým žákem a přítelem básníků J. Hory a F. Halase František Halas
[3.10.1901-27.10.1949] - a dalších literátů. Hrubínovo převážně lyrické dílo tvoří poezie Zpíváno z dálky, Krásná po chudobě, Země po polednách, Včelí plást, Země sudička, Cikády, poledne, S orli a se skřivany, Mávnutí křídel, Chléb s ocelí, Jobova noc, Řeka Nezapomnění, Nesmírný krásný život, Svit hvězdy umřelé, Hirošima, Motýlí čas, Můj zpěv, Až do konce lásky, Černá denice, Romance pro křídlovku, Lešenské jesličky, prózy Zlatá reneta, Lásky a dramata Srpnová neděle, Křišťálová noc, Oldřich a Božena aneb Krvavé spiknutí v Čechách. Napsal také velké množství poezie pro děti: Měsíce, Jak se chytá sluníčko, Říkejte si abecedu, Mánesův orloj, Dívej se a povídej, Špalíček veršů a pohádek, Kolik je sluníček aj. Významné jsou i Hrubínovy překlady z francouštiny (Rimbaud Jean-Nicolas Arthur Rimbaud, Verlaine Paul Verlaine, Perrault), ruštiny (Puškin Alexandr Sergejevič Puškin), němčiny (Heine, Hauff), čínštiny (Li Po Li Po) a hindí (Kálidása).