Edgar Wallace

Životopis

Richard Horatio Edgar Wallace se narodil roku 1875 v Londýnské čtvrti Greenwich. Jeho fyzickými rodiči byla herečka Polly Richardsová a herec Richard Horatio Edgar Marriott, který použil falešné jméno Walter Wallace při zápisu do matriky. Matka chlapce hned po narození odložila do nalezince, kde jej po devíti dnech adoptoval jako své jedenácté dítě nosič na londýnském rybím trhu Dick Freeman.

Již v 11 letech (po absolvování čtyř tříd) opustil Wallace školu a začal pracovat. Zpočátku se živil dosti podřadnou prací (roznášel mléko a noviny, prodával květiny a boty, pracoval v tiskárně a v továrně na pryž, stavěl silnice, byl poslíčkem i kuchtíkem na moři), ale v osmnácti letech vstoupil do britské armády, kde v letech 1893 až 1896 sloužil u jednotky Royal West Kent Regiment. Roku 1896 byl odvelen do Jižní Afriky, kde působil u sanitního oddílu a pod vlivem povídek o Jacku Rozparovači se pokoušel o vlastní literární tvorbu. Seznámil se s reverendem Williamem Shawem Caldecottem z Kapského Města, který byl spisovatelem a pomáhal Wallacemu v jeho úsilí. Wallace začal přispívat do různých novin a časopisů a také psal básně s válečnou tematikou, které vydal roku 1898 jako svůj knižní debut pod názvem The Mission That Failed (Mise, která selhala).

Po propuštění z armády roku 1899 začal Wallace pracovat jako dopisovatel pro tiskovou agenturu Reuters a pro londýnský deník Daily Mail. Svými články o brutalitě britské armády během druhé búrské války však natolik popudil jejího velitele, maršála Horatia Herberta Kitchnera, že mu zakázal pracovat jako válečný zpravodaj.

Roku 1901 se Wallace oženil s Yvy Caldecottovou, začal pracovat u listu Rand Daily Mail v Johannesburgu a roku 1902 se vrátil z Afriky zpět do Anglie. Během rusko-japonslé války v letech 1904– 1905 získal mnoho poznatků o práci ruských a britských špiónů operujících ve Španělsku a v Portugalsko, když působil jako dopisovatel Daily Mail ve Vigu.

Svůj první román Čtyři spravedliví (The Four Just Men) o skupině mužů beroucích zákon do vlastních rukou vydal Wallace vlastním nákladem roku 1905. Kniha měla úspěch, ale kvůli špatné propagaci skončila pro autora finančním neúspěchem. Vše se uspokojivě vyřešilo až roku 1911 po vydání románu Sanders (Sanders of the River), prvního svazku jeho detektívní série z Afriky s komisařem Sandersem, jeho zástupcem poručíkem Bonesem a domorodým náčelníkem Bosambem. Touto knihou zahájil Wallace svou řadu neustálých literárních úspěchů.

Roku 1918 skončilo Wallaceho první manželství rozvodem. V roce 1921 se pak Wallace oženil podruhé, tentokrát se svou o dvacet tři let mladší sekretářkou Violet.

Svůj nejslavnější román Zelený lučištník (The Green Archer), příběh napsaný v duchu gotického románu, napsal Wallace roku 1923 a stal se nejvydávanějším autorem své doby. Jeho produktivita byla ohromující (vydal 175 knih, napsal dvacet čtyři divadelních her a v novinách otiskl nespočetné množství článků), což vedlo k podezření, že vlastnil (obdobně jako Alexandre Dumas starší) tzv. továrnu na romány a pod díla jiných se jen podepisoval. To se však nikdy nepotvrdilo. Wallace si nikdy nedělal ke knihám předem poznámky o průběhu děje a jednotlivých zápletkách. První stránku textu napsal vždy vlastní rukou, dál pak diktoval sekretářce nebo do diktafonu. Denně pracoval mnoho hodin, každou půlhodinu vypil šálek čaje a nepřetržitě kouřil cigarety.

Wallace pracoval také jako filmový scénarista. Příkladem je třeba scénář pro britský film Pes baskervillský (The Hound of the Baskervilles), který napsal roku 1931 podle románu sira Arthura Conana Doyleho. Začátkem roku 1932 začal Wallace pracovat na scénáři pro americký film King Kong. Pochází však od něj pouze námět, protože 10. února zemřel na cestě do Hollywoodu na zápal plic.

Edgar Wallace je považován za tvůrce kriminálního thrilleru. Ve svých dílech se dokázal odpoutat od vzoru velkého detektiva vytvořeného Edgarem Allanem Poem a zaměřil se spíše na popis policejního aparátu. Mnoho z jeho děl bylo zfilmováno (existuje téměř sto šedesát titulů natočených podle jeho námětu, např. Zelený lučištník byl zfilmován třikrát).
(In: Wikipedia)

Zdroj:http://www.legie.info