Jakub Deml

Životopis

Jakub Deml byl básník, prozaik a esejista. Jeho tvorba měla blízko k expresionismu a některými rysy se blíží surrealismu a existencialismu.

Jaku Deml se narodil v rodině rolníka a kupce v jeho druhém ze tří manželství. Ve dvanácti letech mu zemřela matka. Byl také svědkem úmrtí několika sourozenců. To natrvalo poznamenalo jeho vidění světa.

Jakub Deml vystuodval gymnázium v Třebíči a po absolvování bohosloveckého semináře v Brně roku 1902 byl vysvěcen na kněze. Jeho kněžská dráha byla velmi krátká. Po několika místech na Moravě, kde krátce působil, byl pro neshody s nadřízenými zbaven služby a žil s podporou přátel v soukromí do roku 1912, kdy byl dán do penze s příkazem bydlet v Praze.

Ještě před maturitou se Jakub Deml seznámil s Otou Březinou, jenž se mu stal celoživotním básnickým vzorem. Březina ho seznámil s mnoha zajímavými lidmi, např. se sochařem Františkem Bílkem, který byl také ilustrátorem Demlových knih.

Za působení Jakuba Demla v Babicích ho zaujal literát J. Florian vydávající ve Staré Říši edici Dobré dílo. Deml pro něho pracoval v letech 1904 - 11 i jako překladatel a vydával zde své knížky.

Pro Demlův život byly příznačné často dramatické rozchody s jeho přáteli zaviněné jeho povahou. Rozešel se i s J. Florianem, O. Březinou a dalšími. Mezi málo těch, s nimiž v té době Deml přátelství nepřerušil byli např. bratři Vernerové. Jan Amos Verner, později evangelický farář, byl v Tasově Demlovým pomocníkem a sekretářem. Samuel Verner, dosud málo známý českobratrský duchovní básník a publicista, udržoval s Demlem přátelství od té doby, co se setkali v salonu Růženy Svobodové v roce 1918.

Za 1. světové války žil Jakub Deml u svého švagra v Jinošově u Náměště nad Oslavou. Po válce vítal utvoření republiky, nadchlo jej sokolství. Pro urážku prezidenta byl roku 1930 Jakub Deml dokonce obžalován, avšak po Masarykově zásahu bylo soudní řízení zastaveno.

Některé Demlovy spisy byly z politicko-mravnostních důvodů i konfiskovány. V období 1. republiky Jakub Deml také hodně cestoval.

Za 2. světové války nebylo Demlovi v letech 1943-45 dovoleno publikovat. Celá jeho činnost od počátku okupace až do roku 1941 byla po válce předmětem vyšetřování, avšak bez nepříznivých následků pro něj.

Po zbytek života žil Jakub Deml v Tasově, často navštěvován přáteli a obdivovateli.

Zdroj:spisovatelé.cz