František Běhounek

Životopis

Byl český fyzik, akademik, profesor a spisovatel, autor odborné literatury a literatury pro mládež a science fiction.
František Běhounek se narodil 28. října 1898 v Praze. Studoval na reálném gymnasiu, kde maturoval roku 1916. Dále studoval na přírodovědecké fakultě Karlovy University a zde získal roku 1922 doktorát přírodních věd. Po absolutoriu Karlovy University pokračoval ve studiu v Paříži na Sorboně a díky dvouletému stipendiu studoval rovněž radiologii, pod přímým vedením paní Marie Curie-Skłodowske.
Po návratu do Československa vybudoval Státní radiologický ústav (1926). Roku 1926 se zúčastnil, na přímou přímluvu paní Skłodowske, části výpravy Roalda Amundsena k severnímu pólu, vzducholodí Norge. Prováděl měření na Špicberkách, ale vlastního letu k pólu se ještě nezúčastnil - letěly jen jeho měřicí přístroje. Roku 1928 byl, jako specialista na kosmické záření, vědeckým členem posádky vzducholodi Italia, pod vedením generála Umberta Nobileho. Na vzducholodi Italia, jako první Čech, přeletěl nad severním pólem. Následné ztroskotání při návratu vzducholodi, několikatýdenní pobyt na ledové kře a záchranu sovětským ledoborcem Krasin, Běhounek popsal v knize Trosečníci na ledové kře (1928), později přepracováno jako Trosečníci polárního moře. Kniha byla přeložena do řady světových jazyků. V roce 1929, rok po návratu z této výpravy, habilitoval na Karlově Univerzitě a stal se docentem radioaktivity a atmosférické elektřiny. Nadále se zabýval vědeckou prací i psaním knih.
V letech 1933 - 1945 vedl v Praze Státní radiologický ústav, který předtím zakládal. V letech 1936 - 1938 se podílel na založení observatoře atmosférické elektřiny na Štrbském plese. Po roce 1945 byl vedoucím fysikálního oddělení Radioléčebného ústavu v Praze. Od roku 1951 vedl Onkologický ústav, který se stal o pět let později součástí Ústavu jaderné fyziky ČSAV. V roce 1953 byl zvolen členem korenspondentem ČSAV. Roku 1954 získal profesuru na Karlově univerzitě. Od 50. let byl expertem ministerstva zahraničních věcí v UNESCO pro výzkum atomového záření. Od roku 1956 vedl katedru dozimetrie ionizujícího záření na ČVUT. V roce 1960 získal titul akademika. Kromě mnoha jiných ocenění v roce 1956 obdržel vědeckou hodnost DrSc.
Akademik RNDr. František Běhounek, doktor fysikálně matematických věd, vedoucí vědecký pracovník Radiologické dozimetrie Ústavu jaderného výzkumu ČSAV, profesor Vysokého učení technického v Praze, docent University Karlovy, přednosta Státního radiologického ústavu ČR, nositel mnoha vysokých Československých státních vyznamenání a Stříbrné medaile města Paříže (1957), zemřel při léčení 1. 1. 1973 v Karlových Varech. Jeho obsáhlé dílo čítá více než 65 knih různorodých žánrů, publikací a ohromné množství článků v různých časopisech, vydaných u nás i v zahraničí.

Zdroj:Wikipedia