Ludmila Vaňková

Životopis

Ludmila Vaňková, vlastním jménem Paukertová, je prozaička a autorka románů s historickou tematikou.

Narodila se jako druhá dcera do pražské rodiny vrchního ředitele Národní banky Václava Vaňka. Ten byl však roku 1942 popraven gestapem. Zatímco její sestra Blanka Vaňková absolvovala operní zpěv na Pražské konzervatoři, ona sama vystudovala sociologii a psychologii na Universitě Karlově. Roku 1948 byla z FF UK z politických důvodů vyloučena (členkou Národní sociální strany), a doktorát dokončila až po více než dvaceti letech (1971, práce Člověk a kniha).

Měla vřelý vztah k divadlu. Po absolvování reformního reálného dívčího gymnázia roku 1945 studovala Pražskou konzervatoř, kterou však nedokončila. Později se neúspěšně hlásila na DAMU, nadále však působila v ochotnickém divadle. Jejím spisovatelským debutem se stala divadelní hra Princezna a šašek, kterou publikovala roku 1954 v časopise Divadlo.

Zprvu pracovala jako úřednice, později jako redaktorka v různých nakladatelstvích - Evropský literární klub, Čs. spisovatel, Albatros. Od roku 1977 je spisovatelkou z povolání. Ve své tvorbě se Ludmila Vaňková věnuje převážně historické próze. Charakterické je pro ni domýšlení osudů postav, odkrývání jejich tužeb a snů.

Po roce 1990 byla členkou městského zastupitelstva v Řevnicích

Štítky