Jak být šik v Paříži
Nakladatel: | Metafora |
ISBN: | 978-80-7625-220-2 |
Termín: | 2022 |
Jazyk: | čeština |
Rozsah (počet stran): | 232 |
Materiál: | kniha |
Anotace
New York má Chelsea, Londýn Notting Hill a Paříž – ta má Levý břeh. Co jsou tato místa zač? Všechna jsou rájem pro milovníky stylu a líhní módních trendů... Zvlášť na Levém břehu má móda hlavní slovo a doslova nařizuje, co se musí nebo nesmí nosit.
Proto není divu, že se zrovna zde v jednom luxusním obchodním domě setkají Capucine a Karine, dvě mladé ženy se společným vkusem i smyslem pro humor, padnou si do noty a brzy přijdou na geniální nápad: je čas vyhodit spoutávající pravidla do vzduchu a postavit se módnímu diktátu!
Capucine důvěrně zná prostředí Levého břehu a umí skvěle psát, Karine je chytrá a má ty správné kontakty. A obě samozřejmě vědí, jak být šik. Vytvoří tedy blog Chic třaskavého obsahu založený na myšlence „Elegance ženy je v její jedinečnosti.“. Ani jedna ale nečekala, že se jejich blog přes noc – no dobrá, během pár týdnů – stane hitem celé Paříže.
Chic totiž vtipně glosuje módní trendy. Chic přesně ví, jaké kousky si vybrat a jak je nosit, aby každá žena podtrhla své přednosti a šarm. Chic dokonale zná podhoubí pařížského módního světa a ví o všech novinkách. Chic dokáže skvěle poradit ohledně stylu. Z Chic se jednoduše vyklubala nejikoničtější z ikon Paříže! Jediný problém tkví v tom, že Chic je imaginární…
Tedy, on by to problém nebyl – kdyby Chic nedostala pozvánku do prestižního televizního pořadu a mediálně nezkušená Capucine nemusela jít coby Chic s kůží na trh. Všechno by nejspíš skončilo fiaskem, kdyby se k týmu ve správnou chvíli nepřipojila třetí mušketýrka Marjolaine, elegantní dáma s bílým mikádem a s duší „květinových dětí“, která se ve světě dravého mediálního byznysu vyzná. A Chic opět zazáří. Jenže to už je podvodu kolem Chic na stopě i jeden zatraceně pohledný novinář a věci se začínají komplikovat…
Svižný debut Marianne Levy ve stylu seriálu Sex ve městě je plný vtipných hlášek a odkazů na pařížský módní svět a dává nahlédnout pod pokličku pařížské „lepší“ čtvrti.