Rozkošný zákon

 Rozkošný zákon mě bavil, románová šíře mu dává prostor k vyšperkování postav i dějů, a to nemluvím například o skvělém robotickém bordelu. Spíše než groteskní dřevoryt, je to rázná, leč důkladně vyvedená kresba, tím naléhavější a nemálo děsivější, čím víc se přiklání k pravděpodobné realitě. Postavy jsou barvité, věrohodně motivované a nejednoznačné. Budoucnost neznáme, může se v ní stát cokoliv, včetně vítězství jakékoli ideologie nad zdravým rozumem. Nebylo by to poprvé. Jeden takový triumf bylo mi dáno zažít na vlastní kůži, a tak velice doufám, že mne ten hrozící zastihne už spolehlivě pod drnem. Jsem vděčen Věře Noskové za tuhle knihu, v níž možnou budoucnost jazykem břitkým rázně, leč důkladně vylíčila, aniž jí ubrala na pravděpodobnosti, a tudíž i děsivosti, a aniž ji zbavila humoru, i když povýtce černého. Číst si o chmurných vyhlídkách v jejím podání je pro mě radost, byť poněkud zlomyslná, zimomřivá a varovná. 

Ivo Šmoldas