Neplakala jsem, když táta zemřel

Anotace

Zavinila čtrnáctiletá Olivie otcovu sebevraždu přiznáním, že ji sexuálně zneužívá? Tento problém trápí hrdinku v okamžiku, kdy se s ní čtenář seznamuje na prvních stranách knihy, která obletěla celou jižní polokouli a přes Švýcarsko se dostává i k nám. Švýcarka Iris Galeyová, která žije na Novém Zélandu, v románě Neplakala jsem, když táta zemřel s nevídanou otevřeností nastolila tabuizovaný a mlčky obcházený problém incestu (pohlavního styku mezi blízkými pokrevními příbuznými), s kterým se oběti, ale ani nejbližší okolí a společnost neumějí dosud vyrovnat, a zároveň poodhalila dno lidské hanby, bolesti a zoufalství. Oliviiny útrapy prohlubuje také nečitelnost nejbližšího okolí, zejména matčina nevšímavost. I její další život je plný napětí, rozchodů a nových setkání. Navzdory tomu, že nakonec dosáhne osobního štěstí, trpké a ztracené dětství zůstává pro ni tou nejsmutnější vzpomínkou.