Mladičký král

Anotace

Vypravěčem již druhého dílu velkolepého historického cyklu Roberta Merla Dědictví otců je stejně jako v dějově předcházejícím Plese u vévodkyně duchaplný a šarmantní mladý rytíř Petr Emanuel ze Sioraku, který od minulého dílu nejen dospěl a vyzrál, ale získal i hodnost prvního královského komořího, takže konečně může v Louvru sloužit dauphinovi Ludvíkovi. Tomu je po násilné smrti Jindřicha IV. necelých devět let a je zatím je "malým králem" a nemilovaným synem umíněné Marie Medicejské, dočasné regentky, podléhající zhoubnému vlivu Florenťana Conciniho. V poutavém, místy lehce pikantním a jinde jízlivě kritickém vyprávění rytíře ze Sioraku, jenž není ani o deset let starší než Ludvík, mohou čtenáři zblízka sledovat sedm let života budoucího Ludvíka XIII. Spravedlivého od jeho slavnostního pomazání v Remeši do chvíle, kdy se v pouhých patnácti a půl letech chopil moci. Vypravěč líčí se soucitem ústrky a ponižování chlapce, záměrně vydávaného za "velice dětinské dítě", ale zároveň dokáže s odstupem zmoudřelého muže ocenit promyšlené chování budoucího státníka, který v protivenstvích rychleji vyspěl. Siorak samozřejmě nezapomíná ani na dvoření krásným dívkám a dámám, mezi nimiž je na prvním místě falcká hraběnka Ulriak. K plastičnosti obrazu dvorských pletich, hrabivosti, proradnosti a touhy po moci, ale i nezištné věrnosti přispívá zdařilá galerie více či méně epizodických postav Pařížanů, vypravěčových krajanů z Périgordska, prošpanělského katolického kláru, nespokojených protestantů, bohatých měšťanů nakupujících hodnosti a nenasytných velmožů. S nimi pak kontrastují prostí lidé, kteří penězi ani mazaností neoplývají, zato mají srdce na pravém místě a nade vše milují svou Francii a svého mladičkého krále.