Mein Kampf
němčina
Obsah
Knihu Mein Kampf (Můj boj) napsal Adolf Hitler v době pobytu ve vězení, kam byl odsouzen za svoji účast na tzv. mnichovském puči. První díl knihy s názvem Účtování (Eine Abrechnung) vyšel v červenci 1925, druhý díl Národně socialistické hnutí (Die Nationalsozialistische Bewegung) v prosinci 1927. Od roku 1930 začaly být oba díly vydávány zpravidla společně. Kniha byla vydána nejen v němčině, ale i v mnoha dalších jazycích. Po druhé světové válce však bylo v některých zemích s ohledem na celkový zákaz propagace nacismu její vydávání zakázáno.
Adolf Hitler v knize vysvětluje základy svého světonázoru. Kniha spolu se základním programem Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP) a s knihou Alfreda Rosenberga Mýtus XX. století tvoří základ nacionálně socialistické ideologie. Hitler v prvním díle popisuje svůj dosavadní život a na základě vlastních zkušeností komentuje vnitroněmecké i mezinárodní dění. Ve druhém díle Hitler stanovil cíle nacionálně socialistického hnutí, rovněž většinou na pozadí komentářů k soudobému politickému dění.
Z knihy Mein Kampf je patrný Hitlerův antisemitismus (Židé jsou podle něj mj. "parazité na těle cizích národů" a jsou spojováni s marxismem) i snaha o ovládnutí východního prostoru ("Pouze dostatečně veliký prostor na této zemi zajišťuje danému národu svobodu jeho bytí."). Na druhou stranu v ní nejsou detailněji popsány strategie ke zničení Židů ani plánovaný průběh válečných tažení. Kniha byla napsána v době, kdy nacistické hnutí nemělo podíl na moci a kdy tudíž nemohlo blíže specifikovat své postupy.
Kniha byla v nacistickém Německu vydána v obrovských nákladech, je však otázkou, jak silný měla dopad na nacifikaci německého lidu. Je poměrně dlouhá a její struktura může působit zmateně. Pro vzestup hnutí měly z propagačních prostředků zřejmě větší význam zestručněné programové body NSDAP a emotivní projevy a image nacistického hnutí. V poválečném období sloužila kniha pro širší odbornou veřejnost jako studijní materiál ideových a strategických aspektů nacistického hnutí, pro neonacisty pak jako přinejmenším dílčí zdroj inspirace a jako jistý "kultovní předmět".
| Nakladatel: | Michal Zítko - Otakar II. |
| ISBN: | 80-86355-26-8 |
| Termín: | 2000 |
| Pořadí vydání: | 1 |
| Jazyk: |  čeština |
| Rozsah (počet stran): | 507 |
| Vazba: | pevná vázaná |
| Materiál: | kniha |
Anotace
Knihu Mein Kampf (Můj boj) napsal Adolf Hitler v době pobytu ve vězení, kam byl odsouzen za svoji účast na tzv. mnichovském puči. První díl knihy s názvem Účtování (Eine Abrechnung) vyšel v červenci 1925, druhý díl Národně socialistické hnutí (Die Nationalsozialistische Bewegung) v prosinci 1927. Od roku 1930 začaly být oba díly vydávány zpravidla společně. Kniha byla vydána nejen v němčině, ale i v mnoha dalších jazycích. Po druhé světové válce však bylo v některých zemích s ohledem na celkový zákaz propagace nacismu její vydávání zakázáno.
Adolf Hitler v knize vysvětluje základy svého světonázoru. Kniha spolu se základním programem Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP) a s knihou Alfreda Rosenberga Mýtus XX. století tvoří základ nacionálně socialistické ideologie. Hitler v prvním díle popisuje svůj dosavadní život a na základě vlastních zkušeností komentuje vnitroněmecké i mezinárodní dění. Ve druhém díle Hitler stanovil cíle nacionálně socialistického hnutí, rovněž většinou na pozadí komentářů k soudobému politickému dění.
Z knihy Mein Kampf je patrný Hitlerův antisemitismus (Židé jsou podle něj mj. "parazité na těle cizích národů" a jsou spojováni s marxismem) i snaha o ovládnutí východního prostoru ("Pouze dostatečně veliký prostor na této zemi zajišťuje danému národu svobodu jeho bytí."). Na druhou stranu v ní nejsou detailněji popsány strategie ke zničení Židů ani plánovaný průběh válečných tažení. Kniha byla napsána v době, kdy nacistické hnutí nemělo podíl na moci a kdy tudíž nemohlo blíže specifikovat své postupy.
Kniha byla v nacistickém Německu vydána v obrovských nákladech, je však otázkou, jak silný měla dopad na nacifikaci německého lidu. Je poměrně dlouhá a její struktura může působit zmateně. Pro vzestup hnutí měly z propagačních prostředků zřejmě větší význam zestručněné programové body NSDAP a emotivní projevy a image nacistického hnutí. V poválečném období sloužila kniha pro širší odbornou veřejnost jako studijní materiál ideových a strategických aspektů nacistického hnutí, pro neonacisty pak jako přinejmenším dílčí zdroj inspirace a jako jistý "kultovní předmět".