Marie z Černobylu
Obsah
Stalo se to v pátek v noci 26. dubna roku 1986. Vinou nezodpovědného rozhodnutí, diktovaného snahou splnit nesmyslný závazek, došlo na atomové elektrárně u městečka Pripjať v černobylské oblasti k výbuchu reaktoru. Vedle okamžitých obětí na lidských životech přinesla tato apokalyptická noc nenahraditelné poškození zdraví tisíců lidí, nevyčíslitelné hospodářské a ekologické škody daleko za hranicemi Ukrajiny. Zastaralé a špatně udržované zařízení elektrárny neuneslo selhání lidského faktoru.
Javorivskyj byl jedním z prvních, kdo se rozjel do postižených oblastí, najezdil stovky kilometrů po okolí a sbíral materiály pro sepsání románu, který – velmi rychle – přinesl pravdivé svědectví o morální slabosti, kariérismu, prospěchářství odpovědných pracovníků a o vnitřní síle, odvaze a obětavosti mnoha bezejmenných, kteří za cenu vlastních životů zabránili nedozírným následkům nejen na Ukrajině.
Od faktografické přesnosti dokumentu směřuje autor až k biblicky pojatému obrazu staré venkovské ženy Marie a jejích pěti dospělých dětí. O takřka filmové kompozici rychle se střídajících záběrů sám autor řekl: „Vyprávět o těchto událostech nestačí. Pokusím se vám umožnit, abyste do nich nahlédli. Proto volím tento styl. Snad se pro něj hodí označení videoromán.“
| Nakladatel: | Odeon |
| ISBN: | 80-207-0075-7 |
| Termín: | 1990 |
| Pořadí vydání: | 1 |
| Jazyk: |  čeština |
| Rozsah (počet stran): | 232 |
| Formát (výška x šířka): | 208 x 132 mm |
| Vazba: | pevná vázaná s přebalem |
| Materiál: | kniha |
| Náklad (počet výtisků): | 21000 |
| Edice: | Galérie Moderních Autorů |
Anotace
Stalo se to v pátek v noci 26. dubna roku 1986. Vinou nezodpovědného rozhodnutí, diktovaného snahou splnit nesmyslný závazek, došlo na atomové elektrárně u městečka Pripjať v černobylské oblasti k výbuchu reaktoru. Vedle okamžitých obětí na lidských životech přinesla tato apokalyptická noc nenahraditelné poškození zdraví tisíců lidí, nevyčíslitelné hospodářské a ekologické škody daleko za hranicemi Ukrajiny. Zastaralé a špatně udržované zařízení elektrárny neuneslo selhání lidského faktoru.
Javorivskyj byl jedním z prvních, kdo se rozjel do postižených oblastí, najezdil stovky kilometrů po okolí a sbíral materiály pro sepsání románu, který – velmi rychle – přinesl pravdivé svědectví o morální slabosti, kariérismu, prospěchářství odpovědných pracovníků a o vnitřní síle, odvaze a obětavosti mnoha bezejmenných, kteří za cenu vlastních životů zabránili nedozírným následkům nejen na Ukrajině.
Od faktografické přesnosti dokumentu směřuje autor až k biblicky pojatému obrazu staré venkovské ženy Marie a jejích pěti dospělých dětí. O takřka filmové kompozici rychle se střídajících záběrů sám autor řekl: „Vyprávět o těchto událostech nestačí. Pokusím se vám umožnit, abyste do nich nahlédli. Proto volím tento styl. Snad se pro něj hodí označení videoromán.“