František Vítek a Věra Říčařová

Anotace

V roce 2014 uspořádalo Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi výstavu František Vítek a Věra Říčařová: Jeden život, věnovanou významnému životnímu jubileu řezbáře, scénografa a loutkářského technologa Františka Vítka. Sám se netají tím, že jeho múzou je životní partnerka a také symbiotický tvůrce, loutkářka a výtvarnice Věra Říčařová Vítková. Výstava proto představila tvorbu obou, zejména pak jejich práci společnou. V Moravském zemském muzeu jsme loni (2015) nabídli publiku v rámci úspěšné výstavy Vějíř loutek dálného orientu malou ochutnávku z loutkářské dílny Vítkových, a to díky jejich letitému přátelství a spolupráci s Helgou Brehme ze Stuttgartu, jejíž obsáhlou sbírku exotických loutek jsme ve výstavě v Brně prezentovali. Jelikož považujeme loutkářskou, resp. uměleckou, tvorbu Věry a Františka Vítkových v kontextu českého loutkového divadla za fundamentální a jedinečnou, jejich bezbřehý entuziasmus za obdivuhodný a řemeslnou zdatnost za profesionální a v dnešní časté povrchnosti ne zcela běžnou, předkládáme nyní návštěvníkům Moravského zemského muzea rozšířenou variaci chrudimské výstavy. Přibližujeme v ní celoživotní loutkářskou tvorbu obou protagonistů. Nabízíme především loutky a scény z hradeckého divadla DRAK, kde se Vítkovi poznali a strávili zde podstatnou část svého uměleckého života. Jde o skvosty loutkové umělecké tvorby (výtvarné i divadelní) z tohoto období, například loutky z inscenace Krysařova píšťala (1970), Žabák hrdina (1968) nebo kompletní scénografii k inscenaci Enšpígl (1974).