Princezna Brambilla a jiné fantastické povídky

Anotace

„V žádné jiné než v této osudové temné době, kdy člověk žije ze dne na den a raduje se jen z holé existence, mě psaní neuspokojovalo víc - je to, jako by se ve mně otvírala zázračná říše...,“ napsal E. T. A. Hoffmann uprostřed válečných událostí v Drážďanech roku 1813 svému nakladateli. A vskutku: Ve svém fascinujícím díle, kde se snoubí karikatura s lidskou malostí i láska s ideály hodnými člověka, proplétá tento právník, kapelník, hudební skladatel, jevištní výtvarník, režisér, německý romantik a světový spisovatel nejzvláštnější s nejobyčejnějším, vychází z nejzjevnější skutečnosti, z níž vstupuje do zázračné říše fantastična. Kriminální příběh z doby Ludvíka XIV. Slečna ze Scudéry přímo vybízí k jevištnímu zpracování i zfilmování. Don Juan je geniálním výkladem této „opery oper“. Hrůzné groteskno Pískouna, Příběhu o radovi Krespelovi a Příběhu o ztraceném zrcadlovém obraze vedlo Jacquesa Offenbacha ke kompozici opery „Hoffmanovy povídky“. Ani Hráčské štěstí neopouští dramatické tajemno a velké lidské city. A v karnevalově rozmarné Princezně Brambille není jisto, zda chudý herec není obdivovaným princem z daleké země či okouzlující princezna pouhou švadlenkou, vždyť každý může být vším, a to nejen v rozverném reji masek.