Labyrint světa a ráj srdce
Obsah
Labyrint světa a ráj srdce je nejproslulejší Komenského české dílo a vůbec nejpopulárnější spis naší starší české literatury. Labyrint byl sice dokončen roku 1623, ale ke svému dnešnímu tvaru a znění dozrával delší dobu, postupem doby také měnil svou koncepci a podobu.
V Labyrintu se Komenský uchýlil k alegorii a k symbolickému vyjadřování idejí, takže líčené děje, předměty a osoby mívají vedle vlastního významu ještě smysl jiný, přenesený, z hlediska Komenského hlubší a pravý.
Alegorická fabule rozděluje spis do dvou dílů. V první části (kapitola 1-36 Labyrintu světa) se líčí, jak si poutník (do jehož osudů i chování sice promítá Komenský své vlastní životní příběhy a skutečnosti, ale který kromě těchto autobiografických znaků má představovat člověka vůbec) prohlíží město-svět, po středověkém způsobu zřízené a vybavené hradbami s věžemi a branami, hradem na návrší apod. Neputuje pro zábavu, ale aby si vybral zaměstnání tělu i duši nejpřiměřenější, v němž by se cítil nejšťastnější a nejspokojenější. Tíhne ovšem k takovému způsobu života, "v kterémž by co nejméně starostí a kvaltování, co nejvíce pak pohodlí, pokoje a dobré mysli bylo." Jeho průvodci a rádci jsou Všezvěd Všudybud, alegorie lidské zvídavosti, přirozené touhy po poznání, a Mámení, alegorie zvyku a pohodlnosti přejímat bez vlastního ověření cizí domněnky a názory, symbolické zpodobení konvenčního, povrchního pohledu na svět a jeho smysl. Tito průvodci poutníka ovládají pomocí uzdy, která jej má povolně vést podle jejich přání, a brýlý, jež mu zase mají vnutit určitou představu o světě. Pravý stav věcí však poutník přece jen spatřuje, když se dívá zpod brýlí. Proto vše kritizuje a nemůže si vybrat, nenachází uspokojení ani na hradě královny světa Moudrosti, protože v ní odhaluje Marnost. Ze zoufalství nad marností celého lidského života, který pozbývá jakéhokoli smyslu, otřesen hrůzami smrti, zachraňuje se v druhé části (kapitola 37-54 Ráje srdce) návratem do vlastního srdce, kam ho zavolal Bůh. Tam jej navštíví Kristus, který ho poučí o pravém smyslu a běhu světa, takže může být přijat do neviditelné církve božích vyvolených, prohlédnout si její zřízení a stavy, a to opět s pomocí nové uzdy, která představuje poslušnost vůči Bohu, a nových brýlí, jež jsou ztělesněny slovem božím a Duchem svatým. Nakonec spatří samu slávu boží a vyslechne boží výrok a ujištění, že je jedním ze členů boží rodiny a že se mu dostává "práva nebešťanství". Poutník za ně děkuje Bohu jásavou modlitbou a zároveň hymnem na boží slávu, krásu a lásku.
Čtenářem rázem zaujme síla básnické vize Komenského, která kreslí plastický obraz fantastického města, vystupujícího jako ozářený snový přízrak z bezedné tmavé propasti záhrobí a věčnosti, rozprostírající se všude za jeho hradbami.
Přes zjevnou snahu soustředit se na kritiku soudobé společnosti pokouší se někdy Komenský v Labyrintu postihnout a zhodnotit zároveň celý dějinný vývoj lidstva z jakési ptačí perspektivy, a to na záměrně vybraných typech a představitelích, aby opět mohl jejich protikladným seskupením a komentářem jejich myšlení nebo jednání dokázat rozpornost, bláhovost a hlavně marnost všeho lidského snažení, jestliže je příliš poplatné světu.
U Komenského dominují dva věčné protiklady: svět se svými špatnostmi a nedostatky, svět, který nelze změnit, ale kterým je nutno opovrhovat, a Bůh, absolutní ideál, podle jehož vůle, zjevené člověku v písmu svatém, je třeba žít a řídit se. Tento dualismus hmoty (světa-těla) a ducha (Boha-duše) je tak vystupňován a je tak příkrý, že město-svět je v prvním díle vylíčeno, jako by ani nebylo podřízeno Bohu podle křesťanského pojetí.
Labyrint světa je dílem, do něhož silně pronikla realita skutečného života, zejména v prdvím díle lze nalézt mnoho realistických prvků. Ze všech satir a kritik, které byly v naší starší literatuře napsány, je Komenského Labyrint dílo nejživotnější a nejumělečtější.
Vydání
Žánr a kategorie knihy Labyrint světa a ráj srdce
Krásná literatura » Próza » Česká a slovenská próza | |
Naučná » Společenské vědy |