Ženy na okraji

Anotace

Kanadská a americká historička Nathalie Zemon Davisová (*1928) je profesorkou na univerzitě v Torontu. Díky své mikrohistoricky pojaté knize Návrat Martina Guerra (1983), jíž se dostalo dvojího filmového zpracování, získala světový věhlas. V posledních letech přesunula svůj zájem směrem ke zkoumání role, postavení a chování žen. K jejím nejzajímavějším prácem na toto téma patří právě Ženy a okraji. Autorka v nich vykresluje příběh tří žen, které si i přes těžké životní osudy a přes nečekané životní zvraty dokázaly najít svébytné místo v raně novověké společnosti. Její tři hrdinky, židovskou obchodnici Glikl bas Juda Leib, misionářku Marii od Vtělení a malířku Marii Sibyllu Merianovou, spojuje podobný osud. Všechny se musely vyrovnávat s extrémními situacemi, jež nebyly ženskému světu v 17. století vlastní. Všechny v nich vykračovaly na druhý břeh, směrem ke světu mužů, s nímž musely soutěžit, aniž by se mu chtěly přizpůsobit. Všechny tři, ačkoli nebyly žádnými feministkami, mluví, konají a myslí jako sebevědomé a velmi cílevědomé ženy, lhostejno, zda se pokoušely pokřesťanštit indiány, zda cestovaly po asijských ostrovech či zda obchodovaly po boku svých židovských manželů. Ženy na okraji v tomto ohledu představují jedinečnou knihu pojatou jako srovnávací biografie, v níž autorka vede se svými hrdinkami dialog (na začátku knihy doslova!). V něm na jedné straně ženám z tří různých raně novověkých světů naslouchá a nechává je mluvit jejich řeči, na straně druhé jim ale zároveň klade otázky, na něž by ony samy jen obtížně hledaly odpovědi.