| Vydání: 2002 - Argo 20.4.2011 v 19:37 Vadilo mi snad akorát to, že je toho do jedné knihy nacpáno až příliš. Ale to už je asi takový maďarský zvyk ze všeho hned dělat rodinné kroniky a zjevně to tak mělo být. O to víc musím ocenit autorovy kompoziční schopnosti; postavu Miša vymyslel skvěle. Velice mě potěšil fragmentární styl, který prostě miluju (Pessoa, Laclos, korespondence atd.). Je to zas takové to zakoušení textu jako takového, ztrácení se v něm a nejistota. To mě baví. A nejvíc se mi samozřejmě líbily na začátku ty prasárny :-) |