Podtitul tohoto dílka „humoristický románek“ dobře koresponduje s jeho charakterem - z knihy opravdu dýchá rozmarná, lehce ironická atmosféra. Autor byl při psaní ovlivněn právě se rozvíjejícím básnickým poetismem.
Nepříliš rozsáhlý děj se odehrává v měsíci červnu v malém lázeňském městečku Krokovy Vary, ležícím na řece Orši. Na jejím břehu se nacházejí „říční lázně“, jež provozuje jistý Antonín Důra. Ten se zde schází se svými přáteli – kanovníkem Rochem a majorem Hugem – aby společně trávili čas rozsáhlými, avšak poněkud malichernými debatami. Příjezd potulného kouzelníka Arnoštka a jeho krásné asistentky Anny přináší do ospalé atmosféry městečka vzruch. Přátelé navštěvují kouzelníkovo představení a nalézají zalíbení v Anně. Nejprve se ji snaží získat Antonín. Jeho manželka Kateřina je přistihuje na plovárně a na oplátku odchází z domu do Arnoštova vozu. I Abbé se pokusí o bližší seznámení s Annou - navštíví ji v kouzelníkově voze. V noci je však napaden bandou opilců a zraněn. Při třetím představení je zraněn i kouzelník Arnoštek a Anna uspořádá „náhradní představení“. Své příležitosti se chopí také major. Druhý den se kouzelník překvapivě vzchopí a Hugo je „sešvihán španělkou“. Mezitím se Kateřina navrací k Antonínovi. Nakonec se všichni tři přátelé schází na plovárně a opět klidně rozjímají, zatímco kouzelník s Annou odjíždějí.
Důležitou složkou díla, která vytváří jeho typickou podobu, je Vančurův experimentální jazyk. Bez archaických obratů a výrazových prostředků by dílo jistě ztratilo svůj půvab. Především časté dialogy hlavních postav a ironické glosy, které míří proti maloměšťáctví, jsou zdrojem humoru, jímž je celý text prostoupen.
