Foucaultovo kyvadlo

Anotace

Ve Foucaultově kyvadle pronikáme k podstatě života tentokrát z pařížského technického muzea, v němž Foucaultovo kyvadlo, měděná koule zavěšená na 54m dlouhém laně, svým pohybem podává důkaz otočení Země i neměnnosti bodu, z něhož vše vychází a do něhož se vše vrací, střed Světa, Plánu i věcí. Kyvadlo má příspět k rozluštění Plánu řídícího svět, esoterické vize prostupující novou metafyzikou i techniku. Svět vědy se stává součástí mystického poznání, zasvěcení esoterickému a mystickému řádu světa. Na půdorysu kabalistického stromu rozkrýváme tajemné vrstvy textu, jehož slova mění okolní vesmír. Foucaultovo kyvadlo lze číst jako román s tajemstvím, jako historický román s detektivní zápletkou, či jako iniciační román o hledání Podstaty, román o románu, kabalistické tvorbě Plánu, v němž při hře se slovy se mění svět jako při virtuální hře na počítači. Foucaltovo kyvadlo evokuje nejen vražedné kyvadlo A. E. Poea. Eco vtahuje do hry prostřednictvím jména velkého fyzika 19. století a jeho kyvadla i reálie moderní vědy, ale i Dějiny šílenství filozofa Michela Foucaulta. Trojice pátračů míří magickou mapou, v níž opět nechybí ani Praha, od 2. století po Kristu do roku 2000, cestou tajemných obřadů, sekt, templářů, zednářů a dalších zasvěcených společenství, jejichž jednotícím Plánem je ovládnutý či zničený Svět. Neuniknou přitom smrtícímu vlivu kyvadla, obrannému působení Tamtěch, kteří brání vyzrazení Plánu, či poznání evokovanému kyvadlem a jámou, smrtí a zapomněním?
Mnohovrstevnatou virtuální počítačovou strukturou paměti textu dospíváme v souladu s kabalistickým názorem na svět při řešení hlavolamů příběhu ke kořenům světa, k pozemské realitě.