| Vydání: 2010 - Togga 20.4.2011 v 19:31 Cokoli dekonstruovat je vždycky užitečné a zábavné. I já, ač jsem nadšeným čtenářem a obdivovatelem Barthesových textů, musím uznat, že Češka při jejich kritickém čtení udělal kus práce. Někdy mi jeho důsledné rozvracení však připadá trochu srandovní a spoustě věcí samozřejmě taky nejsem schopná rozumět. Rozhodně si nemyslím, že Smrt autora je "rétorické cvičení, jež se má vlichotit čtenáři", nebo že se Barthes někdy něco snažil maskovat vědeckostí. Smrt autora je pro mě prostě esencí moderního uvažování o literatuře, nijak polichocena jsem si u ní nepřipadala. Barthesův styl psaní mezi vědou a beletrií a záměrně nedbalé užívání termínů (vyhýbá se definitivním pravdám) se mi líbí a ten, kdo se bude rozčilovat nad každou jeho faktografickou nepřesností nebo protimluvem, se brzy zblázní. Když už jsme u té důslednosti, neodpustím si poznámku k formální stránce Češkovy knihy. Otravovala mě autorova záliba v komplikovaných souvětích a vztažných zájmenech (nehledě na to, že je často užívá špatně, hehe). A slova jako barthesovský nebo kunderovský by mohl psát s malým písmenem na začátku. |