Anotace
"Alenka... vstala a sbírala květinky, když tu náhle kolem ní přeběhl Bílý Králík s červenýma očima. V tom nebylo nic tak velmi podivuhodného; a Alenka v tom neviděla nic tak velmi zvláštního, ani když slyšela, jak si Králík k sobě říká: Bože, bože! ,Bože, bože! Bože, bože! Já jistě přijdu pozdě!‘"
Tak začíná příběh Alenčiných dobrodružství, který se stal nejčtenějších a nejoblíbenějších knih na světě. První díl - Alenčina dobrodružství v říši divů - vyšel poprvé v roce 1865 a jeho autorem je profesor matematiky oxfordské univerzity Charles Lutwidge Dodgson (1832 - 1898), který tuto knihu vydal pod pseudonymem Lewis Caroll. Příhody malé Alenky, která se dostane králičí dírou do říše divů, jsou plné fantazie a neuvěřitelných setkání. Vždyť jaké je to spadnout do kaluže slz, kterou jste sami předtím naplakali, zažít bláznivou svačinu se Zajícem Březňákem nebo hrát podivný kroket, při němž místo pálek používáte plameňáky a místo koulí ježky! Po úspěchu první knihy se Carroll rozhodl napsat druhý díl Za zrcadlem a co tam Alenka našla. Pokračování se ale rodilo pomaleji než první díl a vyšlo až sedm let po vydání Alenčiných dobrodružství v říši divů. Také tentokrát se čtenář společně s Alenkou ocitne ve světě plném fantazie a neuvěřitelných situací. V pokoji za zrcadlem, do kterého se Alenka dostane, je všechno jako v pokoji skutečném, ale obráceně. Pokud už neumíte věřit nemožnostem, poslechněte Bílou královnu a zavřete oči. Ve světě za zrcadlem je všechno jinak, žít dozadu má své přednosti - Bílá královna prožívá události, které se teprve stanou, a Alenka, ať s Černou královnou spěchá, jak může nejrychleji, zůstává na stejném místě. Ale i tak události ubíhají překotně a prapodivné postavičky se míhají - šachové figurky, Jednorožec, Lev, kulaťoučký a pedantský Hupity Dupity, zdvořilí tlouštíci Tidlidum a Tidliti, a kdoví jak by příběh dopadl, kdyby Alenka nevzala události pevně do rukou a kdyby Černým veličenstvem pořádně nezatřásla...
Půvabný překlad Alenčiných dobrodružství od Jaroslava Císaře (1894 - 1983) vyšel knižně poprvé v roce 1931, dočkal se ještě vydání v roce 1947, ale znovu vyjít mohl až v devadesátých letech - Jaroslav Císař totiž v druhé polovině čtyřicátých let opustil Československo, a tak se jeho jméno nadlouho stalo nežádoucí. Císařův jazyk dnes samozřejmě působí lehce archaicky, avšak o to lépe evokuje tajemnou atmosféru "říše divů". Přes kvality nového překladu z pera Aloise a Hany Skoumalových neztratily ohmatané svazečky Císařova přetlumočení čtenáře. Vděčily za svoji oblibu vynalézavosti a poetičnosti, s níž Jaroslav Císař převedl do češtiny příhody Zajíce Březňáka, Kloboučníka, Hupity Dupityho a dalších postaviček, s nimiž se Alenka setkala na své pouti. Nedílnou součástí těchto příběhů jsou černobílé ilustrace, které pro první vydání podle původních Carrollových náčrtků vytvořil sir John Tenniel.