Dva okrajové biblické spisy v novém aktuálním promýšlení

Anotace

„Dvě biblické knihy, kterým se tu Jiří J. Otter věnuje, nepatří k nejznámějším spisům Nového zákona. Místo v biblickém kánonu nezískaly snadno, ale nakonec se prosadily jako cenné svědectví o zbožnosti a myšlení křesťanů žijících koncem třetího století. Epištola (traktát) Hebreům vychází z dědictví apoštola Pavla připomenutím Ježíšova pozemského utrpení a slabosti, která přitom nebyla spojena s hříchem. Jeho příběh je vylíčen jako dovršení a uskutečnění toho, k čemu poukazovala chrámová bohoslužba. Zato epištola Judova je varováním před těmi, kdo popírají naději v dějinné budoucnosti – naději království Božího, které zvěstoval Ježíš.“ (Z úvodu prof. dr. P. Pokorného.)