Msta

26. března 2010 | 0:05

Druhý díl ságy amerického autora Davida Drakea pokračuje v příbězích komisaře Hansena, který se na soustavě světů propojených zvláštní “Matricí“ stal bytostí rovnou místním bohům. I nadále se však zajímá o osudy obyvatel světů Matrice, v nichž kdysi pobýval, a usiluje o zachování míru, který kdysi pomáhal vytvořit, přestože hlavní bůh North má naopak zájem na trvalých válkách a získávání nových vojáků.

Podobně jako v předchozím díle, sleduje i zde čtenář několik příběhů současně – kromě dějové linie o komisaři Hansenovi a jeho pomocníku, inženýru Ritterovi z technologicky pokročilé dimenze, je hlavním motivem příběh mistrovského kováře Vrabčáka, kterému bylo dopřáno strávit jeden rok s Pátračkou Kritou (místní “valkýrou“ z prvního dílu). Záhy však o ni přijde a potká ho ještě krutější osud – je uvězněn nelítostným králem Hermannem, vládcem Solfyggu. Král pro svou válku s královstvím kdysi založeným Hansenem potřebuje stále více kvalitních zbrojí z Matrice, a tak nechá Vrabčáka zmrzačit, aby už nikdy nemohl pořádně chodit, a pod dohledem sadistického žalářníka Platta jej přinutí, aby pracoval pro jeho válečnou mašinérii. Za pomoci Hansena, který ovšem musí zaplatit vysokou cenu, nakonec Vrabčák najde prostředek k útěku, avšak nejdříve se krutému králi stejně bezohledně pomstí. Když konečně unikne, dostane se mu nabídky pracovat pro jednoho z “bohů“ a Hansenovi se podaří své království i mír uhájit, aniž by porušil dohodu s bohem Northem.

Autor se i v tomto díle inspiroval stěžejním dílem severské mytologie, takzvanou Písňovou Eddou či Eddou Starší, a téměř doslova převzal obsah jedné z jejích nejpochmurnějších básní Volundarkvida o bájném kováři Völundovi (někdy Véland, německy Wieland, anglicky Wayland), jehož podobně jako románového Vrabčáka uvěznil a zmrzačil král Nidud a který před svým útěkem zabil královy syny (z jejich lebek vyrobil nádoby a z očí klenoty) a s královou dcerou zplodil syna. Jedná se o postavu u nás velmi málo známou, neboť v románových či povídkových zpracováních severské mytologie se tento pochmurný příběh spíše vynechává. Pamětníci si možná vzpomenou na fantasy laděnou epizodu z televizního seriálu o Robinu Hoodovi Sedm Waylandových mečů a není rovněž bez zajímavosti, že první slovenská opera, jejíž skladatelem byl Ján Bello, nesla název Kováč Wieland.

Jak píše sám autor v doslovu, Edda vznikala v drsných dobách ještě drsnějších Vikingů a nelze se divit, že příběh v ní zpracovaný nevyznívá nikterak optimisticky. Drakeův román je i přes toto neveselé téma zajímavým čtením, kovářův příběh je pravidelně prokládán motivem Hansenova přátelství s inženýrem Ritterem, který je pro něho brzy víc než jen nástrojem jeho plánů, a i pasáže, kdy se Hansen připravuje na téměř beznadějnou válku se Solfyggem a poznává své vojáky, umějí zaujmout Překlad je na standardně kvalitní úrovni a umí přiblížit atmosféru příběhu z fantasy světa, v němž se zvláštním způsobem se středověkým prostředím prolíná hypermoderní technologie vedoucí až ke schopnostem bohů. Vcelku se opět jedná o zajímavě zpracovaný příběh v rámci “běžné“ science fiction, který snad dovede upoutat vaši pozornost a možná i vyvolat zájem o prohloubení znalosti mytologie starých Seveřanů...