Moje zápisky

Anotace

Krátkou novelu Moje zápisky (1908), jejíž vydání bylo v Sovětském svazu až do nástupu perestrojky zakázáno, pokládal L. Andrejev (1871–1919) za své nejzdařilejší dílo. Novela byla původně zamýšle-na jako pokračování dramatu Sáva (1906), její hrdina se však nakonec stal jeho přímým protikladem a samotný text ostrým útokem proti ideji Lva Tolstého „o neprotivení se zlu násilím“. Moje zápisky vzbu-dily po svém vydání značný, vesměs však kritický ohlas. Vypravěčem je vězeň odsouzený za hrůzný čin k doživotnímu vězení, a proto se právě zde snaží nalézt smysl svého života., není-li možné změnit vnější svět, je třeba najít vlastní svobodu a tu nachází právě ve vězeňském životě – v jeho řádu. Ve vězení si vytváří vlastní filosofii „železné mříže“. Vylepšuje a zpřísňuje vězeňská pravidla a dokonce i po propuštění na svobodu tuto filosofii nadále vyznává a svůj dům si staví jako vězení s celou, v níž ho hlídá najatá stráž. Nadále věří, že naše vězení je nesmrtelné. „Kdo vám řekl, že naše vězení končí zde, že z jednoho vězení se nedostanete do druhého, odkud již sotva utečete!... Věřím a vyznávám, že naše vězení je nesmrtelné. Co na to řeknete, přátelé moji?“