Brida

Na toto téma vydal v roce 1990 knihu "Brida", které u nás vyšla v nakl. Argo v dubnu 2008. Román vydal dva roky po slavném "Alchymistovi", se kterým má společnou hlavní ideu, tedy hledání cesty životem. Rozdíl je v tom, že zatímco "Alchymista" je až pohádková alegorie o cestě za svým životním snem, "Brida" se více váže na magie a okultismus. Z toho vyplývá, že motivační příběh alchymisty je pochopitelný snad pro každého čtenáře (z toho důvodu se stal celosvětovým hitem), ale příběh "Brida" možná bude pro běžného smrtelníka díky tématu magie, religiozity a vůbec spirituality méně průhledný. Myslím především nás, odchovance "socialistického realismu", pro které některé budou věci mimo chápání.

Hrdinkou příběhu je Brida O´Fern, současná irská dívka a čarodějka, podle předmluvy autora skutečná postava, kterou potkal na své pouti v Lurdech. Příběh knihy je vlastně příběhem Bridy, její cesty za objevením magie, mostu na cestě z viditelného do neviditelného světa. Už sám termín čarodějka je pro mnohé z nás spojen se starou ženou s bradavicemi po tvářích, které kuje zlo a obcuje s ďáblem. Coelho ale vše propojuje s křesťanstvím, což bylo pro mne dost šokující, protože právě církev jsem považoval za největšího bojovníka, inkvizitora jakéhokoliv projevu magie. Vychází ale spíše z keltského přístupu spojitosti Boha s přírodou, či snad celým vesmírem.

Brida prošla několika kurzy či semináři okultismu, ale stále hledá více a více. Seznámí se s mágem mistrem žijícím o samotě v lesích, který jí ukáže cestu či směr, kterým by se měla vydat, aby došla svého hledání. Na této cestě se seznámí s čarodějkou Wiccou, její učitelku, která jí naučí vše, co na této cestě bude potřebovat. Od úvodních iniciačních cvičení až nakonec po poznání největší síly dané jen ženám - sexu. Síly, jejíž moci jsou ženy velkými strážkyněmi.

Ale pokud se přeneseme přes všechny Tradice Luny a Tradice slunce, přes Duši světa a reinkarnace našich Druhých částí, zjistíme, že se jedná především o příběh hledání lásky, té největší moci hýbající celým vesmírem. A jako v "Alchymistovi", i zde je nakonec smysl láska nalezen ne ve vlastnění někoho, ale v uznání jeho svobody. S "Alchymistou" má kniha mnoho společného, určitě se každý čtenář pousměje na místě, kdy se naše hrdinka prochází s mágem v horách a narazí na osamělé pastýře ovcí jménem Santiago. Coelho jen pozměnil otázku z "Alchymisty" JAK (jak žít a hledat svůj životní sen) na více filozofičtější otázku PROČ (proč tu jsem, co ode mne Bůh vlastně očekává). To vše napsané autorovým univerzálním srozumitelným jazykem. Jako ve většině jeho knih, i zde nás provází společně s hrdinou příběhu pomocí otázek, které snad nejsou ničím tak výjimečné, jako spíše v našem životě opomíjené, či snad zapomenuté. Za což ho příznivci obdivují a milují, stejně tak jeho odpůrci kritizují a haní.

Román "Brida" je příběh plný emocí a skrytých vášní, ale také průvodcem světa tajemných sil, které mnozí z nás nechápou, či raději nechtějí uznat. Ale především je to příběh plný životních myšlenek a odpovědí, které nám radí v tom, že nikdy není nic předem dané, že smyslem života je hledat, pátrat, tápat. A hlavně milovat.

"Brida" si určitě najde cestu k českým čtenářům a přidá další tisícovky k zatím prodaným 560,000 výtiskům Coelhových knih u nás...

Pro nakladatelství Argo opět mistrně přeložila Pavla Lidmilová.