Životopis
Pocházel ze zámožné londýnské rodiny (po matce byl francouzského původu). Studoval malířství na Sladově akademii, studium nedokončil, od r. 1895 se živil jako novinář. Po vážné duševní krizi kolem roku 1893 se stal anglikánem, jeho postoje se však postupně přibližovaly stanoviskům katolické církve, do které formálně vstoupil (byl pokřtěn) až roku 1922. Roku 1901 se oženil s Frances Blogg, jejich manželství zůstalo bezdětné. Během búrské války se Chesterton postavil na stranu Búrů, tehdy se také spřátelil s Hilairem Bellocem, tento přítel ho pak výrazně ovlivňoval až do konce života. Společně často polemizovali s G. B. Shawem a H. G. Wellsem, od Shawa dostali přezdívku „Chesterbelloc“. R. 1912 vypukla tzv. Marconiho aféra[1], při které se kromě jiných také Chestertonův bratr Cecil snažil odhalit korupci na nejvyšších vládních místech. Aféra hluboce otřásla Chestertonovým míněním o anglických státních institucích, které od té doby bude stále častěji prohlašovat za prohnilé a ovládané plutokracií[2]. Od roku 1925 do smrti Chesterton vydával týdeník G. K.´s Weekly, na jehož stránkách společně s Bellocem šířil především své politické názory. S Bellocem prosazovali program tzv. distributivismu, jeho cílem byla rovnoměrnější distribuce výrobních prostředků. Jeho bratrancem byl politik A. K. Chesterton.
Zdroj:Wikipedia