Pierre Ayraud

Životopis

Přeloženo z Francouzštiny-Pierre Ayraud se narodil 3. července 1908 v Rochefort-sur-Mer rodině námořníků. O jedno oko přišel při dětské nehodě, která mu zabránila v námořnické činnosti. [6] V mládí lovil ryby na řece Charente poblíž dvou vesniček zvaných St. Thomas a Narcejac a pamatoval si je, když si vybral své pseudonym - „Thomas Narcejac“. [7] Studoval na univerzitách v Bordeaux , Poitiers a Paříži, kde získal tituly z literatury a filozofie. [8] V roce 1945 se přestěhoval do Nantes , kde se stal profesorem filozofie a literatury naLycée Georges-Clemenceau a tuto pozici zastával až do svého odchodu do důchodu v roce 1967. [9]

Narcejac začal psát pastičky různých autorů krimi, které byly publikovány ve sbírkách Confidences dans ma nuit (1946) a Nouvelles confidences dans ma nuit (1947). Současně napsal svůj první kriminální román L'Assassin de minuit (1945). Narcejac také uzavřel partnerství se Serge Arcouëtem, který používal pseudonym „Terry Stewart“, aby vytvořil sérii románů napodobujících americké thrillery. Byly publikovány pod společným pseudonymem „John-Silver Lee“. [8]

V roce 1947 publikoval Narcejac také esej s názvem L'esthétique du roman policier („Estetika kriminálního románu“), která upoutala pozornost Pierra Boileaua. [9] Oba autoři si začali dopisovat a nakonec se setkali na slavnostní večeři v roce 1948, kdy Narcejac obdržel cenu Prix du Roman d'Aventures za svůj román La mort est du voyage . [10] O dva roky později začali psát společně, Boileau poskytoval dějům a Narcejac atmosféru a charakterizaci , na rozdíl od Frederic Dannay a Manfred Lee („ Ellery Queen “).

Jejich první společné úsilí, L'ombre et la proie (1951), publikované pod názvem „Alain Bouccarèje“ (anagram Boileau-Narcejac), zůstalo do značné míry bez povšimnutí. Jejich průlomem se stal jejich druhý román Ona, která už nebyla (1952) s podpisem „Boileau-Narcejac“ a později jej natočil Henri-Georges Clouzot jako Les Diaboliques . Jejich úspěch byl dále zpečetěn, když Alfred Hitchcock v roce 1958 adaptoval film Živí a mrtví (1954) jako Vertigo .

Boileau a Narcejac také pracovali jako scenáristé, zejména na adaptaci románu Les yeux sans vizáž Jeana Redona do hororu známého v angličtině jako Oči bez tváře (1960).

Jejich práce často koketovala s fantastickými a morbidními a propukla v jejich románu Et mon tout est un homme (publikovaném v angličtině jako Choice Cuts ), který v roce 1965 obdržel Grand Prix de l'Humour Noir. [7]

V roce 1964 vydali Le Roman policist, teoretickou studii žánru kriminality. [11]

V 70. letech dostali Boileau a Narcejac povolení od panství Maurice Leblanc psát nová dobrodružství Arsène Lupina . Napsali také seriál „Sans Atout“ pro mladší čtenáře, který se týkal dětského detektiva.

Jejich spolupráce skončila Boileauovou smrtí 16. ledna 1989 v Beaulieu-sur-Mer . Posledním románem obsahujícím jeho příspěvek byl J'ai été un fantôme („Byl jsem duch“), který vyšel později v tomto roce. [12] Narcejac pokračoval v psaní sám, stále podepsal svá díla jako „Boileau-Narcejac“. Zemřel 7. června 1998 v Nice .

Zdroj:https://en.wikipedia.org/wiki/Boileau-Narcejac