Svatopluk Turek

Životopis

T. Svatopluk (vlastním jménem Svatopluk Turek) pocházel z obce Hodslavice, kterou proslavil jiný její rodák - František Palacký. Vystudoval reálku v Kroměříži a měl umělecké ambice. Studia na Akademii výtvarných umění, kde ho vyučovali i Max Švabinský a Jakub Obrovský, však nedokončil. Svůj výtvarnický talent krátce uplatnil jako tvůrce reklamních plakátů pro Baťovy závody. Zkušenosti z tohoto zaměstnání inspirovaly Svatopluka k napsání skandálního románu Botostroj. Poprvé vyšel v roce 1933, tedy rok po tragické smrti zakladatele firmy Tomáše Bati. Postava mocného průmyslníka, vylíčená v těch nejhorších barvách, měla zcela evidentně odkazovat právě na Svatoplukova bývalého zaměstanavatele. Baťovi autora zažalovali za urážku na cti a na konci procesu, který se vlekl až do roku 1938, docílili zákazu dalšího vydávání Botostroje.
Zato po 2. světové válce a zvláště po únoru 1948 se tvorbě Svatopluka T., přesvědčeného komunisty (v roce 1924 spoluzakládal organizaci KSČ v rodných Hodslavicích), dostalo plného uznání. Vyšla řada jeho sociálních a socialistických próz a on na ně navazoval novými díly, opět s aktuální tematikou. Napsal také pokračování Botostroje s názvem Bez šéfa. Oba tyto romány byly v 50. letech zfilmovány režisérem K. M. Walló (Bez šéfa pod názvem Nevěra).
Kromě beletrie psal i politické brožury, kde se také často otíral o podnikatelskou rodinu Baťových (např. Bude souzen zrádce J. A. Baťa z roku 1947). Byl přispěvatelem celé řady periodik. Za protektorátu se jako účastník komunistického odboje podílel na ilegálním vydávání Rudého práva.
V neposlední řadě tvořil také mravně výchovné prózy pro děti (např. Hrdinové z ostrova).

Zdroj:1) http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=869 2) http://cs.wikipedia.org/wiki/T._Svatopluk

Štítky