Životopis
Václav Šolc se narodil v rolnické rodině v Sobotce, gymnázium vystudoval v Jičíně. Po maturitě se pokoušel studovat historii v Praze. Tam našel zálibu v aktivitách vlastenců i bohémském životním stylu. Publikoval v několika časopisech (např. v Lumíru, báseň Polskému národu byla v originále i polském překladu otištěna v Dzenniku literackém). Studia však nedokončil a vrátil se domů. V letech 1863-1867 putoval s kočovnými divadelními společnostmi. Svůj návrat do pražského literárního života ohlásil prvním vydáním své jediné sbírky Prvosenky (1868). Jedná se o poměrně rozsáhlé a nezvykle různorodé dílo. Obsahuje jak dlouhé epické básně čerpající z národní historie a mytologie, tak i milostnou lyriku, založenou na zkratkách a náznacích. Některé básně jsou zřetelně inspirovány lidovou písní, jiné mají formu gazelu nebo sonetu. Objevují se i epické skladby ohlasového charakteru s různými tématy ze slovanského prostředí (např. básně o balkánských hajducích). Výrazné jsou v Prvosenkách také reakce na aktuální politické dění, sociální tematika a rozhořčení nad utlačováním slovanských národů, jež jsou několikrát vyzývány k bratrské spolupráci. Druhého, přepracovaného vydání Prvosenek (1871) se již autor nedožil. Zemřel předčasně na plicní chorobu.
Zdroj:volně podle: Kolektiv autorů: Česká literatura od počátků k dnešku. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008.