Vlado Ríša

Životopis

Vlado Ríša se narodil roku 1949 na Slovensku v Rožňavě, ale většinu života prožil v Čechách. Roku 1973 ukončil v Praze studium na VŠCHT (obor anorganická chemie) a na škole působil do roku 1974 jako odborný asistent. V letech 1975 až 1987 pracoval v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži jako vědecký pracovník výroby a výzkumu radiofarmak a současně učil na střední škole. Od roku 1987 od roku 1990 se věnoval postgraduálnímu studiu pedagogiky a psychologie na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, kde opět pracoval jako odborný asistent. Roku 1987 vydal odbornou vysokoškolskou učebnici Teorie a metodika ochrany proti zbraním hromadného ničení.

Protože rád četl i sci-fi příběhy a jezdil na setkání jejich příznivců (cony), v roce 1990 založil Vlado Ríša nakladatelství Golem Ríša zaměřené na vydávání sci-fi a fantasy literatury. Od roku 1991 je zaměstnán v nakladatelství Mladá fronta, nejprve jako redaktor a od roku 1993 jako šéfredaktor časopisu Ikarie (v letech 1992-1994 byl dokonce ředitelem vydavatelství)[1]. Ikárii převzal od Ondřeje Neffa.

Vlado Ríša debutoval roku 1982 povídkou Světlé koridory, vydanou v časopise Technický týdeník. Svůj první fantasy román Gooka a dračí lidé napsal roku 1991 společně s Evou Hauserovou a Ondřejem Neffem a vydal pod pseudonymem Richard D. Evans. V současnosti je kromě čtrnácti povídek vydaných jen časopisecky nebo v různých antologiích autorem zatím osmnácti knih , z nichž velká část je vydána pod pseudonymem. Kromě toho působí jako překladatel z ruštiny, je editorem několika antologií fantasy a sci-fi povídek a pravidelně se jako porotce zúčastňuje vrcholného setkání českých a slovenských fanoušků science-fiction, fantasy a hororu Parcon (je jedním z pěti Parcoránů, což jsou lidé, kteří se zúčastnili všech Parconů). Zúčastňuje se i mnoha dalších akcí (povídání o Ikarii, autorská čtení a tak podobně).

Zdroj:Wikipedia