Farářův konec

Anotace

Literární předloha pro celovečerní film - čerpá z pravdivé události. Do malé horské vesničky přichází muž, vydávající se za faráře, stane se ve vesničce vlivnou osobou, nakonec je odhalen a tragicky umírá. V knize je 21 stran fotografií z filmu.

Na základě dávné vzpomínky odkudsi z novin spolu sepsali spisovatel Josef Škvorecký a filmový režisér Evald Schorm scénář o kostelníkovi, který se kdesi v zapadlé vesničce v horách po několik měsíců vydával za kněze a byl nakonec odhalen biskupem shodou okolností v předvečer dne, kdy se jej jakožto reakcionáře a štváče chystala zatknout tajná policie.
Příběh samotný, který Škvorecký nazývá pohádkou, je natolik mnohovrstevnatý, že bývá vykládán v mnoha interpretacích. - Z těch nejčastějších vyjímám ozvěnu protináboženských procesů z počátku 50. let, kdy je za předobraz kostelníka považován Josef Toufar z kostela Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti, který byl na základě uměle vykonstruovaných obvinění, že v kostele dělal falešné zázraky, umučen k smrti tajnou státní policií. Další interpretace přirovnává kostelníka k postavě Ježíše Krista a „lehkou“ Majku zase k Máří Magdaléně. Obě dvě interpretace jsou zcela jistě blízko pravdě, současně se však ve Farářově konci promítá i Škvoreckého vlastní vztah k náboženství.
V roce 1969 byl původní literární scénář s lehkými úpravami vydán v knižní podobě. Další Škvoreckého dílo z tohoto roku, Tankový prapor, již zastavil cenzorský zásah.